Sciencemag.cz
Doporučujeme
Makak dlouhoocasý patří k druhům užívajícím kamenné nástroje – především k otvírání ořechů, škeblí a krabů. Jak dlouho to makakové dělají a jaká je vůbec evoluce příslušného chování?
Logickou odpovědí je použít v tomto případě „zvířecí archeologii“. Kamenné nástroje se dochovají, na rozdíl od větviček novokaledonských vran nebo proutků, jimiž šimpanzi loví termity.
Michael Haslam z University of Oxford a jeho tým provedli vykopávky na malém ostrově Piak Nam Yai v Thajsku. Ve vrstvách pobřežního písku na místech, kde makakové žijí i dnes, vykopali 10 kamenů, které prohlašují za dřívější nástroje těchto opic. Ne snad, že by si je makakové sami nějak „vyráběli“, ale prostě stopy opotřebení kamenů prý odpovídají příslušnému vzoru.
Studie byla publikována v Journal of Human Evolution.
Datování nálezu (podle organických zbytků v téže vrstvě) ukázalo hodnotu 65 let, což nám bohužel mnoho neřekne, protože v tomto případě je první „vědecký uznatelný“ záznam tohoto chování asi 2krát starší. Nicméně určitě lze kopat i jinde a hlouběji. Samozřejmě by byla velká náhoda, kdybychom zrovna byli svědky vzniku podobného chování makaků a málokdo asi pochybuje, že makakové tlučou kameny do skořápek aspoň tisíce let. Můžeme ale zjistit, zda je takové chování typické pro všechny populace, zda se nevyskytuje třeba pouze jako reakce na nějaký ekologický stres apod. Nebo dokonce i odhalit dynamiku chování, tj. třeba změny ve volených kamenech nebo způsobem jejich použití.
Uvádí se, že „šimpanzí dobu kamennou“ v oblasti Pobřeží Slonoviny se takto podařilo prokázat z doby před asi 4 300 lety.
Zdroj: New Scientist
Nástroje makaků
Poznámky:
– Poslední společný předek lidí a makaků žil odhadem před 25 miliony lety.
– U vran z Nové Kaledonie je známo, že jejich kultura má regionální rozdíly a podle všeho se mění (zesložiťuje) přímo v měřítku generací, je tedy velmi dynamická.
– Poslední dobou bylo užívání nástrojů zaznamenáno také u chobotnic; ty si ale zkušenosti nepředávají, takže o kultuře zde asi hovořit přímo nejde; onen „pokrok“ může být dán jen tím, že chobotnice více pozorujeme, eventuálně že dno moře je plné předpřipravených lidských artefaktů.
– V roce 2008 bylo publikováno, že šimpanz ze švédské zoo ve Furuviku si kamenné (respektive betonové) nástroje i přímo vyráběl, když si kusy kamene různě lámal a přitesával do vhodné podoby – aby se mu dobře házely po lidech (:-)). Podobné chování přitom nepřipisujeme často ani australopitékům. Mimochodem šimpanz prý ale ani takhle skoro nikoho netrefil.
