Archiv článků: chobotnice

Proč chytří hlavonožci žijí tak krátce?

Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …

více »

Mají kulturu i chobotnice?

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

více »

Které chobotnice jsou nejchytřejší?

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Proč si chobotnice nezauzlí chapadla

Člověk má s ovládáním svého těla často plné ruce práce, i když ho příroda vybavila mozkem tvořeným 86 miliardami neuronů. Chobotnice vystačí s mnohem skromnější nervovou soustavou 130 milionů neuronů. I s touto spartánskou výbavou dokáže úžasné kousky. Chobotnice velká (Enteroctopus dofleini) se naučila vybírat návnadu z kulovitého dutého pouzdra, …

více »

Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

více »

Má vědomí sebe sama dokonce i samotné chapadlo chobotnice?

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

více »

Chobotnice na extázi

Evoluční stromeček vedoucí na jedné straně k člověku a na druhé straně k chobotnici se rozdělil už určitě velmi dávno, kdesi v prekambriu. Rekreační droga extáze na oba organismy ale působí podobně. Extáze (3,4-methylenedioxymetamfetamin, MDMA) se u člověka váže ke konkrétnímu proteinu v mozkových neuronech, což vyvolává změnu v metabolismu …

více »

Kde se vzaly chobotnice

Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme. Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close