Pavel Houser

Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

více »

Sin-ťiang byl opravdu tavicí kotel národů

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …

více »

Sloučeniny kovů v atmosférách horkých Jupiterů souvisejí s teplotní inverzí

Mezinárodní tým astronomů analyzoval archivní pozorování 25 horkých Jupiterů provedená Hubbleovým vesmírným dalekohledem a Spitzerovým vesmírným dalekohledem. Výzkum umožnil odpovědět na několik dosud otevřených otázek důležitých pro pochopení fungování atmosféry exoplanet. Tým mj. došel k závěru, že přítomnost oxidů a hydridů kovů v atmosférách nejžhavějších exoplanet jasně souvisí s tím, …

více »

Poprvé dokázali uchovat játra, aby byla vhodná pro transplantaci

V rámci výzkumu Liver4Life vědci vyvinuli nový perfuzní (průtočný) přístroj, který umožňuje implantovat pacientovi lidský orgán i po třídenním skladování. Přístroj co nejpřesněji napodobuje lidské tělo, aby poskytl játrům odpovídající podmínky. Čerpadlo slouží jako náhrada srdce, oxygenátor simuluje plíce a dialyzační jednotka plní funkci ledvin. Kromě toho různé infuze hormonů …

více »

Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií

Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …

více »

Při Alzheimerově chorobě se buňky přehřívají

Shlukování amyloidu beta (vedle proteinu tau jedna z látek spojená se vznikem a postupem Alzheimerovy nemoci, s nejasnou kauzalitou) způsobuje podle výsledků nového výzkumu přehřívání buněk. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity použili senzory dostatečně malé a citlivé na to, aby detekovaly změny teploty uvnitř jednotlivých buněk. K přehřívání docházelo přímo v …

více »

Pomocí technologie CRISPR změnili škrob v bramborách

Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …

více »

Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka

Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …

více »

Byli dinosauři teplokrevní? Tyranosaurus a sauropodi prý ano, stegosaurus ne

Otázka teplokrevnosti dinosaurů byla řešena již mnohokrát s různými výsledky. Ptáci jako potomci dinosaurů teplokrevní jsou, krokodýli jako jejich relativně blízcí příbuzní ne. Co s dinosaury? Převládající pohled říká „někteří ano, někteří ne“, dokonce se zvažuje rovněž možnost, že u některých druhů se metabolismus mohl měnit i v průběhu života. …

více »

Stavitelé na Marsu: bakterie by mohly vyrábět cihly

Tým ze dvou indických vědeckých institucí vyvinul metodu výroby cihel z marťanské půdy pomocí bakterií a močoviny. Takové cihly by na Marsu mohly být využívány ke stavbě budov i jiných objektů. Přesněji řečeno, metoda popsaná ve studii počítá s využitím hned několika látek. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií …

více »