Pavel Houser

Dokázali přesně manipulovat se skyrmiony

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

více »

Exoplanety podobné Zemi budou spíš žluté a studené

Budou exoplanety v obyvatelné zóně spíše vodní světy? A nebo naopak zde bude pevnina pokrývat většinu povrchu? A co to může znamenat pro eventuální místní život? Tilman Spohn a Dennis Höning nyní zkoumali, jak by se na kamenných planetách v pozemské zóně mohla poskládat rovnováha mezi pevninou a mořem. Podle …

více »

Knihy roku 2022: Příběh buňky, Záhada života…

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

více »

Start první z družic Meteosat třetí generace, MTG-I1

V úterý 13. prosince 2022 by se měl uskutečnit start evropské meteorologické družice MTG-I1, první z družic Meteosat třetí generace (MTG, Meteosat Third Generation). O jakou družici se jedná, čím je významná? Družice Meteosat jsou evropskými meteorologickými družicemi, umístěnými na geostacionární dráze (tedy zdánlivě „zavěšenými“ nad určitým pevným místem na …

více »

Jezera na Marsu existovala dlouho a stabilně, alespoň někde

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …

více »

Priony iniciují vznik toxického huntingtinu

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

více »

V lidských buňkách dokázali spustit editor RNA rostlin

Suchozemské rostliny si vyvinuly speciální mechanismus, který vedle hlídání chyb vznikajících při samotném kopírování DNA navíc ještě kontroluje transkript v RNA. Funguje to tak při syntéze proteinů podle mimojaderného genomu, tedy mitochondrií a chloroplastů (poznámka PH: a tedy přímo v příslušných organelách, které mají vlastní ribozomy). Není jasné, proč zrovna …

více »

Při rychlém tření může být poškození kovových povrchů paradoxně menší

Klouzání dvou kovových povrchů po sobě způsobuje řadu jevů, které vedou ke tření a opotřebení: malé krystalické oblasti, z nichž se kovy obvykle skládají, se přitom mohou deformovat, zkroutit, zlomit, ale třeba i naopak spojovat. Tření a opotřebení kovů hraje samozřejmě klíčovou roli v průmyslových procesech, především ve strojírenství. Obvykle …

více »