Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …
více »Sin-ťiang byl opravdu tavicí kotel národů
Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …
více »Sloučeniny kovů v atmosférách horkých Jupiterů souvisejí s teplotní inverzí
Mezinárodní tým astronomů analyzoval archivní pozorování 25 horkých Jupiterů provedená Hubbleovým vesmírným dalekohledem a Spitzerovým vesmírným dalekohledem. Výzkum umožnil odpovědět na několik dosud otevřených otázek důležitých pro pochopení fungování atmosféry exoplanet. Tým mj. došel k závěru, že přítomnost oxidů a hydridů kovů v atmosférách nejžhavějších exoplanet jasně souvisí s tím, …
více »Poprvé dokázali uchovat játra, aby byla vhodná pro transplantaci
V rámci výzkumu Liver4Life vědci vyvinuli nový perfuzní (průtočný) přístroj, který umožňuje implantovat pacientovi lidský orgán i po třídenním skladování. Přístroj co nejpřesněji napodobuje lidské tělo, aby poskytl játrům odpovídající podmínky. Čerpadlo slouží jako náhrada srdce, oxygenátor simuluje plíce a dialyzační jednotka plní funkci ledvin. Kromě toho různé infuze hormonů …
více »Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií
Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …
více »Při Alzheimerově chorobě se buňky přehřívají
Shlukování amyloidu beta (vedle proteinu tau jedna z látek spojená se vznikem a postupem Alzheimerovy nemoci, s nejasnou kauzalitou) způsobuje podle výsledků nového výzkumu přehřívání buněk. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity použili senzory dostatečně malé a citlivé na to, aby detekovaly změny teploty uvnitř jednotlivých buněk. K přehřívání docházelo přímo v …
více »Pomocí technologie CRISPR změnili škrob v bramborách
Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …
více »Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka
Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …
více »Byli dinosauři teplokrevní? Tyranosaurus a sauropodi prý ano, stegosaurus ne
Otázka teplokrevnosti dinosaurů byla řešena již mnohokrát s různými výsledky. Ptáci jako potomci dinosaurů teplokrevní jsou, krokodýli jako jejich relativně blízcí příbuzní ne. Co s dinosaury? Převládající pohled říká „někteří ano, někteří ne“, dokonce se zvažuje rovněž možnost, že u některých druhů se metabolismus mohl měnit i v průběhu života. …
více »Stavitelé na Marsu: bakterie by mohly vyrábět cihly
Tým ze dvou indických vědeckých institucí vyvinul metodu výroby cihel z marťanské půdy pomocí bakterií a močoviny. Takové cihly by na Marsu mohly být využívány ke stavbě budov i jiných objektů. Přesněji řečeno, metoda popsaná ve studii počítá s využitím hned několika látek. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií …
více »