Pavel Houser

Více otvorů v sítu nemusí zvýšit průtok kapaliny

Je to paradoxní, ale více stejně velkých otvorů (pórů) v sítu nemusí znamenat, že jím proteče více kapaliny – alespoň v nanoměřítku. Takové výsledky alespoň dávají pokusy s průchodem vody přes membránu z oxidu grafenu. Vědci z University of New South Wales (Sydney), University of Duisburg-Essen, GANIL (Francie) a Toyota …

více »

Nanotrubičky zabudované do buněk bakterií mohou fungovat jako solární články

Nanotrubičky se do savčích buněk již vkládají málem rutinně, v případě bakterií je to ovšem problém. Tyto buňky jsou mnohem menší a navíc nedisponují takovými mechanismy, jako je endocytóza (jeden ze způsobů pohlcování materiálu z vnějšího prostředí). Ardemis Boghossian a její kolegové nicméně nyní překážky překonali, což má podle nové …

více »

11. juniorská vědecká konference

Baví tě poznávat, zkoumat a bádat? Tak si pojď vyzkoušet roli vědce na již jedenáctý ročník juniorské vědecké konference, kde se podělíš o své poznatky s dalšími nadšenci. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy pořádá už po jedenácté juniorskou vědeckou konferenci. Chceš se jí zúčastnit? Stačí vytvořit projekt a včas se přihlásit. …

více »

YN₆ a šroubovice Y₂N₁₁: Za vysokých tlaků vytváří dusík složitou chemii

periodická tabulka

Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …

více »

Protein p53 může rakovinu nejen blokovat, ale i spouštět

Namísto ochrany ukazují nová data týkající se rakoviny jater, že všechno může být jinak. Z jednoho výsledku samozřejmě těžko dělat obecné závěry, u různých typů rakovin se protein p53 samozřejmě může projevovat různě. Stejně je to celé ale zvláštní… Protein p53, respektive gen pro tento protein, se každopádně obecně aktivuje …

více »

Pravotočivá neutrina mohla způsobit převahu hmoty nad antihmotou

Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …

více »

Kvantový původ vědomí nedokázali

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

více »

Nejrychlejší dvouqubitové hradlo spočítá operaci za 6,5 nanosekund

Vědci zachytili atomy ochlazené na téměř absolutní nulu v optických pinzetách oddělených od sebe přibližně mikrometr. Manipulací s atomy pomocí speciálního laserového světla po dobu 10 pikosekund se jim pak podařilo realizovat nejrychlejší dvouqubitové hradlo na světě. Základní operace kvantové počítání zde proběhne za pouhých 6,5 nanosekundy. Tento nový typ …

více »