Pavel Houser

Na Zem ročně spadne přes 5 000 tun mimozemského prachu

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

více »

Bakterie vyrobí magnetické nanočástice

Bakterie Magnetospirillum gryphiswaldense samovolně produkuje magnetické nanočástice, tzv. magnetosomy (jde vlastně o organelu, kde je miniaturní krystal magnetitu obalen lipidovou membránou). Ve svých buňkách mikroorganismy obsahují řetězce z těchto miniaturních magnetů, čímž se vytváří obdoba jehly magnetického kompasu, která umožňuje bakteriím orientovat se s využitím magnetického pole Země. Ve vodě …

více »

CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů

Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …

více »

Obraz lze přesně poslat i přes materiály, které rozptylují světlo

Proč není cukr průhledný? Světlo, které proniká tímto materiálem, se láme, vychyluje, rozptyluje a jinak mění způsobem komplikovaným a těžko předvídatelným. Výzkumníci z Vídeňské technické univerzity a Utrecht University ale nyní ukázali, že existuje zvláštní třída světelných vln, která i neuspořádanými materiály typu cukru projde takovým způsobem, že se prakticky …

více »

Zkusili stlačit protony, nepovedlo se

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »

Elektrický náboj láme ledovou námrazu

Chytré odmrazování. Spontánní separace náboje na povrchu dendritů je spojena s tepelně aktivovaným vznikem iontů H3O+ a OH-. Skupina vědců z univerzity Virginia Tech (Blacksburg, USA) vyzkoušela novou odmrazovací techniku využívající přirozenou separaci elektrického náboje na povrchu rostoucích ledových krystalů. Částečky ledu se při jejím použití lámou a vyskakují z …

více »

Anoda Li-Ion baterií může být i z olova

Do vylepšení parametrů Li-Ion akumulátorů se dnes dnes investují obrovské prostředky. Jedním z nápadů je použít namísto grafitové anody nanokompozit na bázi olova. Eungje Lee a Christopher Johnson z Argonne National Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) a jejich kolegové navrhli strukturu, kde jsou nanočástice olova vloženy do uhlíkové matrice …

více »