Pavel Houser

Co všechno může být středně hmotná černá díra

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

více »

Nová mutace koronaviru musí mít především štěstí

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

více »

Slitina uranu je termoelektrickým rekordmanem

periodická tabulka

Největší termoelektrický jev byl dosud zaznamenán u sloučeniny kobaltu, manganu a galia. Nově objevená slitina uranu dokáže z dodaného tepla generovat až 4krát vyšší napětí, 23 mikrovoltů na změnu teploty o 1 K; jde o napětí příčné k teplotnímu gradientu. Příslušný poměr reprezentuje veličina zvaná Nernstova odezva (Nernstův jev; používá …

více »

Jedlé hologramy, půvabná kuriozita

Hologramy, a to včetně celkem sofistikovaných, jsou dnes všudypřítomné, zdaleka už je nenajdeme jen na vysoce chráněných produktech typu bankovek či osobních dokladů, zatím se však netisknou přímo na potraviny. Podle studie publikované v ASC Nano by se to mohlo změnit. Nová technologie umožňuje tištění hologramů (potřebné kvality, „nanostrukturovaných“) i …

více »

Hlavonožci mají dvě fáze spánku, snad i sny

Chobotnice Octopus insularis během spánku mění barvu, to už se vědělo. Nová studie tvrdí, že tyto změny barvy přitom odpovídají i střídání dvou různých druhů spánku – „klidného“ a „aktivního“. Laboratorní pozorování ukázalo, že během klidného spánku jsou chobotnice nehybné a zbarvené bledě, oči stažené do štěrbin (očních důlků, nebo …

více »

Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší …

více »

Data z CERNu naznačují existenci zcela nových částic

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …

více »

Homo sapiens a denisované se křížili na ostrovech

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali. Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z …

více »