Pavel Houser

Kyslík, požáry a obří vážky

Gaia, respektive různé mechanismy zpětných vazeb, prý na Zemi udržovaly po většinu evoluce cca konstantní podmínky, a to včetně koncentrace kyslíku (v tomto případě řekněme od kambria). Vůbec to tak ale nemusí být a kolem této záležitosti existuje celá řada dalších nejasností a krajně zajímavých možností i teorií. Tak pro …

více »

Krev proudí nejen laminárně, ale i turbulentně

Nebo je turbulencí alespoň víc, než se dosud předpokládalo, což znamená i větší zdravotní rizika. Krev má celkem vysokou viskozitu a pohybuje se pomalu. Když ji člověku odebírají do zkumavky, poklidně skapává nebo protéká – prostě klasické a spořádané laminární proudění, žádné víry nebo dokonce bubliny. Bubliny jsou samozřejmě nebezpečné …

více »

Sekvence DNA neřídí jen evoluce, ale i entropie

Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …

více »

Lithium ve hvězdách typu Slunce nejenom mizí

Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …

více »

Skrytá biosféra pod dnem oceánu nás ovlivňuje víc, než bychom čekali

Globální cyklus vodíku začíná ještě v oceánské kůře. Archea, anaerobní „pravé“ bakterie a další navázané organismy u hlubokomořských vývěrů či ještě hlouběji v zemské kůře nejsou zajímavé zdaleka jen kvůli tomu, že v tomto prostředí pozemský život nejspíš vznikl. I dnes tyto organismy mohou ovlivňovat globální biochemické cykly a s …

více »

Grafen může pro molekuly vody fungovat jako zrcadlo

Grafen je obecně hydrofobní, s jeho vlastnostmi lze ale různě kouzlit. Např. oxid grafenu (vrstva grafenu s navázanými atomy kyslíku, karboxylovými skupinami apod.) se již ve vodě rozpouštět může bez problémů. Když už dostaneme vodu na grafen, mohou se každopádně dít dost zajímavé věci. Viz např.: Tajemství vody – na …

více »

Vykopali unikátní slovenský parní stroj

Jde o parní stroj vůbec nejstarší v Evropě, alespoň kontinentální (mimo Británii). Je kuriózní, že o události, která se odehraje kousek od nás, jsem se náhodou dozvěděl z amerického časopisu Archaeology, který se odkazoval na Spectacor (opět anglicky, alespoň už spadající pod Sme.sk). Články popisují archeologický výzkum, který vedl Matej …

více »

Sonda Juno odhalila, jak vypadá led na pólu Ganymedu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě. NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci. Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný …

více »