Australopithecus afarensis, autor Matheusvieeira, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Zpátky na stromy – a k vyšší inteligenci?

Heslo „Zpátky ne stromy“ je dobře známé, stejně jako představa, že lidé jsou opice/lidoopi, kteří slezli ze stromů. Netřeba přitom dodávat, že šimpanzi ani gorily na stromech většinu svého času také netráví. Nicméně základní mechanismus, tj. cesta „ze stromů“ do otevřené oblasti, to vše dále v souvislosti s chůzí po dvou a uvolněním ruky, v evoluci člověka nějakou roli nesporně sehrál. Dalo by se snad i tvrdit, že v souvislosti s opuštěním stromů se rozvíjela inteligence (bipedie, ruka, jiná ekologie savan proti lesům…).
Proto jsou celkem zábavné výsledky výzkumu, které naopak mají ukazovat, že hlodavci žijící na stromech by mohli být obecně inteligentnější než jejich pozemní bratranci. Podle autorů příslušné studie to má souviset s tím, že na stromě je potřeba lépe koordinovat pohyby, vyplatí se mít lepší zpracování vizuálních signálů, respektive přesněji pohybovat hlavou nebo očima. To vše si žádá lepší mozek.
Mezi hlodavce dnes patří cca 40 % druhů savců a jako samostatná skupina se vydělili před asi 50 miliony let (poznámka: nadřazená skupina zahrnuje vedle hlodavců také zajícovité, tany a primáty, tedy i nás). Vědci z University of Edinburgh na základě CT skenů lebek současných i vyhynulých hlodavců (poznámka: celkový počet skenů 38, což tedy není zrovna moc) chtěli zjistit, jak se v průběhu evoluce měnily jejich mozky.
U hlodavců žijících na stromech roste relativní velikost mozku logicky s tím, jak se snižuje jejich hmotnost (veverka musí skákat, zjednodušeně řečeno). Současně se ale u stromových hlodavců zvětšovaly i konkrétní oblasti mozku zodpovědné na určité funkce (viz výše).
Smysl má samozřejmě porovnávat především druhy blízce příbuzné, čili veverky s jejich evolučně nejbližšími příbuznými, ne dejme tomu s myší nebo bobrem. A zde má výsledek ukazovat, že přechod do stromů skutečně zvyšoval inteligenci. I když veverky sice krmíme a máme za roztomilé, ale asi ne zrovna za dvakrát inteligentní.

Ornella C. Bertrand et al, The impact of locomotion on the brain evolution of squirrels and close relatives, Communications Biology (2021). DOI: 10.1038/s42003-021-01887-8
Zdroj: University of Edinburgh / Phys.org a další

Poznámka PH:
Ovšem nakonec nejinteligentnější z hlodavců budou stejně krysa/potkan? Tam to zase může souviset se sociálním způsobem života, větším podílem masa v potravě?
Ono samotné zpracování signálů z nějakého smyslu navíc nemusí ještě znamenat vyšší inteligenci (dejme tomu: netopýrovi naroste mozek o část pro echolokaci) – ovšem vtip je samozřejmě v tom, že nějaká data jsou lepší než žádná data. Přesnější je sledovat růst částí mozku odpovídajícího za vyšší kognitivní funkce, zde ale současně víc hrozí, že se nějak celkově zmýlíme přijetím chybného předpokladu. Atd.

Asteroid Psyche není jen kus železa

Asteroid 16 Psyche studují astronomové již dlouho a celkem systematicky, takže je trochu překvapivé, že …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close