Pavel Houser

Za obřího tlaku připravili beryllonitren

Krystalické polynitridy beryllia se za vysokého tlaku přemění na materiál složený z vrstev. Jejich oddělením pak lze připravit dosud neznámý 2D materiál s velmi zajímavými vlastnostmi. Vědci z University of Bayreuth a dalších institucí popsali ve Physical Review Letters, že výroba materiálu vyžadovala tlak 100 GPa (tedy asi milion atmosfér), …

Read More »

Bakterie mohou pomoci s těžbou mědi

Poptávka po mědi je stabilní a nezdá se, že by to nové technologie v elektrotechnice a elektronice mohly nějak výrazněji změnit. Měď a lithium nejspíš navíc vydělají na postupném odklonu od ropy. Měď, ač šlo o jeden z nejdříve používaných kovů, je poměrně vzácná a drahá, i kvůli problémům s …

Read More »

Obilniny si berou geny od svých sousedů

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

Read More »

I za hemeroidy mohou asi geny

Hemeroidy představují velmi nepříjemné a u starších lidí současně rozšířené onemocnění. Bylo navrženo mnoho mechanismů, které by mohly jejich vznik vyvolávat – obezita, sedavý životní styl, nízký příjem vlákniny nebo poruchy vyprazdňování (průjem i zácpa). Tenghao Zheng z Monash University je hlavním autorem studie, která se zaměřila na možné genetické …

Read More »

Vodních světů je plno, většina ale pod ledem

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

Read More »

Navrhují detekovat temnou hmotu pomocí exoplanet

Temnou hmotu bychom prý mohli detekovat nepřímo, na základě teploty exoplanet. Navrhují to alespoň Juri Smirnov a Rebecca K. Leane z The Ohio State University ve Physical Review Letters. Podle nové studie by exoplanety měly lapat temnou hmoty, ta klesá do nitra a při jejím zániku (poznámka PH: přeměně na …

Read More »

Chytrý materiál se vždy roztáhne

Běžné elastické materiály fungují tak, že když je v jednom směru natahujete, v kolmém se smršťují. Kromě toho existují materiály tzv. auxetické (neboli se záporným Poissonovým číslem), kde deformace probíhá stejně ve více směrech – asi jako kdyby se materiál na(vy)fukoval – což nakonec ukazuje, že záleží i na tom, …

Read More »

Doba kovová v Severní Americe začala a zase skončila

Pokud víme, ve starém světě lidé kovy od jejich objevu nikdy používat nepřestali. Nová studie mapující dobu měděnou v části Severní Ameriky dochází k odlišným výsledkům. Alespoň v oblasti Velkých jezer. Archeoložka Michelle Bebber z Kent State University a David Pompeani, geolog z Kansas State University, popisují, že v oblasti …

Read More »

Elektricky vodivý beton vylepšený nanouhlíkem

Přidání nanouhlíku do cementu a podobných materiálů by mohlo podstatně rozšířit funkčnost stavebních hmot. Elektricky vodivý beton by pak například mohl fungovat jako zásobník energie nebo se sám ohřívat. Technologové z MITu navrhli dosáhnout elektrické vodivosti cementu/betonu přidáním uhlíku. Nanoformy uhlíkové černě by mělo stačit dodat do cementu asi 4 …

Read More »