Odpověď je zdánlivě jednoduchá, za vysokoenergetické záření v okolí černých děr a neutronových hvězd jsou odpovědné především elektrony pohybující se někdy až téměř rychlostí světla. Jenže až dosud si vědci nebyli úplně jistí tím, jaký přesně mechanismus elektrony tak urychluje. Luca Comisso a Lorenzo Sironi z Columbia University a jejich …

Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …

Za co může ekologie, za co různé geny a co je opravdu odlišnost kulturní? Makakové (makak jávský/obecný/dlouhoocasý, Macaca fascicularis) žijící ve stejném prostředí užívají různé nástroje a různým způsobem. Vědci se zaměřili na makaky z thajského národního parku Ao Phang Nga a vedle sebe zkoumali populace těchto kočkodanovitých opic z …

Některé 2D materiály se na vzduchu, eventuálně ve vlhkém vzduchu, snadno oxidují, podléhají korozi. Týká se to černého fosforu a dichalkogenidů přechodných kovů, problém to představuje i u těch látek, kde za normálních podmínek probíhá pasivace a tenká vrstva oxidů (hydroxidů apod.) na povrchu chrání zbytek materiálu. Jenže když má …

3D tisk ze skla není snadný. Tisk z kapalného skla vyžaduje vysoké teploty a patřičně odolné zařízení. Skleněný prášek se dá tisknout i za pokojové teploty, pak lze výsledek různě slisovat a zapékat, ale takto vytvořené objekty nemohou mít příliš složitou strukturu a nejsou ani příliš odolné. 3D tiskem ze …

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let. Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry …

V roce 1879 si Edwin Hall povšiml jevu, který nese od té doby jeho jméno. Magnetické pole vertikálně stojícího magnetu mění ve vodivé destičce směr proudu, který se následně vychyluje. Ve směru kolmém na původní tok tak vzniká další napětí (protékající nosiče náboje jsou posunuty jedním směrem). Hallův jev byl …

Dvojce elektronů, tzv. Cooperovy páry, odpovídají za supravodivost, ale současně mohou vytvářet i superizolátory, kde materiálem proud neprochází vůbec. Vědci se až dosud domnívali, že dvojice elektronů (které můžeme považovat za jedinou částici s celočíselným spinem, pseudoboson) mohou vytvářet právě pouze takové „totální“ stavy elektrické vodivosti, nic mezi tím. Nový …

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie. NGC …