Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Namísto dvou černých děr jsou uvnitř galaxie NGC 6240 hned tři

Galaxie včetně Mléčné dráhy mívají ve svém středu supermasivní černé díry s hmotnostmi mezi miliony až stamiliony Sluncí. Dvojice takových černých děr jsou ještě poměrně běžné, trojice už velkou vzácností. V galaxii NGC 6240 je tomu ale právě tak, což ukazuje na zajímavé procesy probíhající při vzniku této galaxie.
NGC 6240, vzdálená od nás asi 300 milionů světelných let, patří k nepravidelným galaxiím. Byla již celkem podrobně studována na všech vlnových délkách a na základě jejího tvaru vědci předpokládali, že vznikla (respektive vzniká) sloučením dvou menších galaxií pohybujících se k sobě rychlostí ve stovkách km/s. V takovém případě by se ale uprostřed tvořící se útvaru měly nacházet černé díry dvě, zatímco vědci nyní objevili tři. Každá z nich má hmotnost více než 90 milionů Sluncí a jsou se od sebe ve vzdálenostech méně než 3 000 světelných let (což je méně než setina velikosti celé galaxie NGC 6240).
Podobná „koncentrace“ černých děr takové hmotnosti dosud nikde jinde objevena nebyla. Jak se ukazuje, NGC 6240 tedy vznikla současným sloučením ne dvou, ale tří galaxií. Možnost současné fúze více galaxií naznačuje, největší galaxie s nejhmotnějšími černými dírami mohou vznikat rychleji – to mj. znamená, že se mohly objevit dříve po velkém třesku.
Protože proces sloučení galaxií stále probíhá, výsledná struktura asi nebude stabilní. Autoři výzkumu předpokládají, že v průběhu příštích milionů let se supermasivní černé díry spolu srazí a splynou, což jako v jiných případech tohoto typu vyvolá gravitační vlny intenzity, kterou bychom dokázali detekovat už dnes.
Příslušnou studii publikovali vědci z univerzit v Göttingenu, Postupimi a dalších institucí v Astronomy & Astrophysics. Pozorování ve vysokém rozlišení byla provedena dalekohledem VLT, které provozuje v Chile Evropská jižní observatoř.

Wolfram Kollatschny et al. NGC6240: A triple nucleus system in the advanced or final state of merging. Astronomy & Astrophysics 2019. Doi: 10.1051/0004-6361/201936540.
Zdroj: University of Göttingen/Eurekalert.org

Oxidy uhlíku na Uranově měsíci Ariel naznačují další důkaz pro podpovrchový oceán

Povrch Uranova měsíce Ariel je podle nové studie pokryt značným množstvím ledu oxidu uhličitého, zejména …

One comment

  1. Igor Maleňák

    Už se srazily.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *