Obří planetární systémy kolem černých děr

Je to samozřejmě možnost naprosto hypotetická, ale ze simulací prý vyplývá, že by planet kolem obřích černých děr mohlo být mnoho a až do vzdálenosti 10 světelných let.

Kde se planety u černých děr vůbec vezmou? Vždyť i naše Slunce zakončí svou fázi hvězdy hlavní posloupnosti celkem kataklyzmaticky, černé díry navíc vznikají jako pozůstatek po výbuchu novy… Japonští vědci ale předpokládají, že planety by se kolem černých děr mohly objevovat „znovu“, až po jejím vzniku. Podobně jako se planetární systémy tvoří z protoplanetárního disku u mladých hvězd, obří prachové disky provázejí i černou díru. Pokud jde o superhmotné černé díry v jádrech galaxií, pak, uvádí Eiichiro Kokubo z National Astronomical Observatory of Japan, z tohoto prachu by se mohly vytvořit planetární systémy obrovského měřítka. Výpočty naznačují až desítky tisíc planet desetkrát hmotnějších než Země do vzdálenosti 10 světelných let od černé díry.
Hustý prachový disk kolem superhmotných černých děr může být až 100 000krát hmotnější než Slunce a tedy asi miliardkrát hmotnější než jeho protoplanetární disk, z něhož se vytvořila celá Sluneční soustava. Prachový disk kolem černé díry je tak hustý, že dokáže blokovat záření vznikající při pádu hmoty do černé díry a v disku pak existují oblasti s nízkou teplotou. Za nízkých teplot se prachová zrna pokrytá ledem k sobě mohou lepit a vytvářet větší útvary. Planety pak mají pro svůj vznik k dispozici stamiliony let, alespoň když se na tyto speciální podmínky aplikuje současná teorie vzniku planet kolem hvězd.
Autoři studie ovšem připouštějí, že vše je pouze teorie a navíc to ještě nějaký čas teorie určitě zůstane. V současnosti totiž nemáme prostředky, které by nám umožnily planety kolem obřích černých děr v jádrech galaxií detekovat.

Keiichi Wada, et al. Planet Formation around Super Massive Black Holes in the Active Galactic Nuclei. Astrophysical Journal. arxiv.org/abs/1909.06748
National Astronomical Observatory of Japan/Phys.org

Viz také: Život na planetách u černých děr je pochybný

Magnony slibují husté ukládání dat do magnetických bublin

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se …

2 komentáře

  1. Zdravím, je pravda že rychlost akrečního disku okolo černé díry je okolo 0,9c? Díky

  2. ano, uvadi se, ze rychlost nekterych akrecnich disku se blizi c. asi hlavni roli zde hraje to, v jake vzdalenosti disk obiha…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close