Pavel Houser

Jak vzniká iont H3+

Nejrozšířenějším atomem ve vesmíru je vodík a jeho molekula H2, složitější látky i obyčejná voda nicméně vznikají především reakcí kationtu H3+. O chemii tohoto kationtu jsme ovšem dosud nevěděli prakticky nic. Vědci z amerického ministerstva energetiky nyní došli k závěru, že H3+ vzniká kromě samotných vysokoenergetických srážek molekul vodíku (eventuálně …

více »

Týden na ITBiz: E-banking namísto datové schránky

Digitální dvojčata, souboj poskytovatelů cloudu, vývoj českého mobilního trhu, produktový vs. projektový vývoj aplikací. Veřejný cloud: vítězové a poražení Cloud typu IaaS, tedy poskytování IT infrastruktury formou služby, je v rukou tří hlavních hráčů. Nezdá se, že by pozici Amazonu, Googlu a Microsoftu mohl někdo další reálně ohrozit. Nicméně situace …

více »

Vodopády mohou vznikat i „samy“

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

více »

Obří geomagnetické bouře zase tolik nehrozí

Jak je pravděpodobné, že naše elektrické systémy zasáhne obdoba známé obří sluneční bouře z roku 1859, tzv. Carringtonovy události? Studie z roku 2012 vedla k závěru, že ke katastrofě může dojít s pravděpodobností až 12 % na každé desetiletí (zdroj: PHILLIPS, Dr. Tony. Near Miss: The Solar Superstorm of July …

více »

Je EPIC 204376071 další Tabbyina hvězda?

Červený trpaslík na den téměř zmizel z nebe. Tabbyina hvězda alias KIC 8462852 možná byla první záhadnou hvězdou, ale určitě ne poslední. Podobné hvězdy, u kterých astronomové objevili podivné poklesy jasnosti, přibývají. Vzpomeňme třeba na VVV-WIT-07 nebo J1407. Dalším přírůstkem může být EPIC 204376071. Jedná se o červeného trpaslíka, který …

více »

Jádro buňky mamuta ožilo v myši

Oživení mamuta je populárním biotechnologickým projektem a každopádně by efektně demonstrovalo, co současné genetické inženýrství všechno dokáže. Kei Miyamoto a jeho kolegové z japonské Kindal University nyní publikovali, že v projektu zase o kus pokročili. Ze samice mamuta Yuka, která byla objevena v roce 2010 v sibiřském permafrostu a patří …

více »

Nový algoritmus skládá archeologům střepy

Poskládat z kousků keramiky celý hrnec by pro programy nemělo představovat problém, vždyť první algoritmy řešící puzzle vznikly již v 60. letech. Rozšířit klasické puzzle z 2D do 3D není zase takový problém. Výzkumníci z Izraelského technologického institutu a Univerzity v Haifě se nyní soustředili na reálné skládání archeologických artefaktů, …

více »

Filtr a zásobník plynů citlivý na teplotu

Na Kjótské univerzitě přišli s filtrem, který umožňuje skladování plynů nebo jejich oddělování; zajímavé na novém materiálu ovšem je, že jeho vlastnosti lze jednoduše přepínat změnou teploty. V důsledku toho dochází totiž ke změnám velikosti nanopórů. Není tak problém např. od sebe oddělit kyslík a argon při jedné teplotě, při …

více »

Grafen lze nejen otáčet, ale i kroutit a vlnit

Za jeden z nejvýznamnějších fyzikálních objevů loňského roku se pokládá studie z MITu, podle níž lze vlastnosti grafenu dále ladit tak, že jednotlivé vrstvy vůči sobě otáčíme. Takzvaný magický úhel (1,1 stupně) by pak mohl představovat i další krok na cestě k vysokoteplotní supravodivosti. Viz také: Pátrání po supravodivém grafenu …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close