Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vodním světem prý může být i planetka Ceres

Ceres je největším z asteroidů, planetek mezi Jupiterem a Saturnem. Již dřívější analýzy ukázaly, že vodní led představuje značnou část hmotnosti planetky, zřejmě je zde celkově více vody než na zemském povrchu. Až dosud se ale předpokládalo, že půjde nejspíše o led. Nová analýza dat ze sondy Dawn (mise probíhala v letech 2015–2018) naznačuje, že Ceres by mohl být i přímo vodním světem s podpovrchovým oceánem, podobným některým velkým měsícům Jupiteru i Saturnu. Budeme pátrat po životě také na asteroidech? Bylo by to z řady důvodů jednodušší než na Europě či Titanu, je to mj. blíž…
(Otázka jazyková: Ceres byla bohyně, takže správně je asi oceán „na Cereře“. Nicméně běžně se používá „na Ceresu“ a Ceres v mužském rodě.)
Nová analýza snímků sondy Dawn vede mj. k závěru, že pod kráterem Occator se v hloubce asi 40 km nachází rozsáhlý rezervoár solanky. Dále byly na povrchu planetky objeveny vrstvy hydrohalitu (NaCl x 2H2O), který vzniká krystalizací ze slané kapalné vody těsně pod 0 °C. Na povrchu Ceresu tedy tekla voda a je možné, že podobně jako v jiných chladných světech se větší kapalný oceán dodnes nachází i pod povrchem. Až dosud se spíše předpokládalo, že planetka je zmrzlá…
Navíc se nově zdá, že usazeniny hydrohalitu jsou staré jen pár milionů let, kapalná slaná voda tedy na povrch proniká neustále. Samotný kráter Occator je pozůstatkem dopadu meteoritu. Ten nejspíš prorazil vrchní krustu a na povrch přitom opět opakovaně pronikal kapalný slaný roztok, který se pak podílel i na formování útvaru do jeho dnešní podoby.
Objeveny byly rovněž uhličitany a amonné soli; jsou-li někde v podpovrchovém oceánu rozpuštěné, případný život by měl k dispozici hlavní pozemské biogenní prvky. (Jinak Ceres je uhlíku plný, povrch svým složením zřejmě připomíná uhlíkaté meteority – chondrity.)
Kromě toho je překvapením i to, že na Ceresu zřejmě přetrvává kryovulkanismus, a planetka je tedy geologicky aktivní.

M. C. De Sanctis et al. Fresh emplacement of hydrated sodium chloride on Ceres from ascending salty fluids, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1138-8

B. E. Schmidt et al. Post-impact cryo-hydrologic formation of small mounds and hills in Ceres’s Occator crater, Nature Geoscience (2020). DOI: 10.1038/s41561-020-0581-6
Zdroj: Phys.org, AstronomyNow, Discover Magazine a další

Poznámka PH: No, on ale led, respektive zmrzlý roztok či směs vodního ledu a hornin mohl roztát v důsledku tepla právě při dopadu meteoritu, kapsa pod kráterem může být ojedinělá. Pokud byl Ceres vodním světem vhodným pro život, tak nejspíš jen opravdu na samém počátku. Tvrzení o existenci podpovrchového oceánu je podle všeho úplnou novinkou a navíc ne všechny nové články o Ceresu toto tvrzení obsahují. Na druhé straně, když může být jakýsi slaný či čpavkový kapalný roztok uvnitř Pluta, proč ne na Ceresu…

Hurikány na jižním pólu Jupiteru vytvářejí podivné mnohoúhelníky

Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close