Pavel Houser

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

více »

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

více »

Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

více »

3D tisk inspirovaný kostmi

Za pevnost lidských kostí může především houbovitá struktura kostních trámečků připomínající nosné struktury budov – kombinace svislých sloupů a jejich vodorovných spojení (nosníků). Jsou to přitom právě vodorovná spojení, která se (zjednodušeně řečeno) u kostí opotřebovávají dříve a jejich oslabení pak způsobuje, že se starším lidem kosti snáze lámou. Výzkumníci …

více »

Opice z Théry je prý indický hulman

Ostrov Théra (Santorini) známe hlavně kvůli tomu, že právě zde vybuchl vulkán, který měl způsobit vlnu tsunami a s ní i konec jedné z ér mínojské civilizace na Krétě. V poslední době se tento scénář mimochodem i někdy zpochybňuje, ale o to zde nepůjde. Zůstaneme ovšem v době bronzové (heladské), …

více »

Malá úprava rovnic má zajistit kolaps vlnové funkce Schrödingerovy kočky

Schrödingerova kočka představuje záhadu v tom smyslu, že nikdo neví, co vlastně způsobuje kolaps vlnové funkce, zda zde existuje například nějaký hmotnostní limit, od kterého se již objekty přestávají chovat kvantově. Nakonec tato otázka má i praktický význam, když potřebujeme udržet zapletené stavy (superpozice „všech možností současně“) během výpočtu kvantového …

více »

CHEOPS pořídil první snímky. Jsou lepší, než se čekalo

CHEOPS odstartoval z kosmodromu Kourou 18. prosince. Po nezbytných testech otevřel 29. ledna kryt, takže na primární zrcadlo mohly začít dopadat fotony vzdálených hvězd. Univerzita v Bernu se už pochlubila prvním snímkem. Na družici, která se zaměřuje na tranzitující exoplanety, je fotografie nezvykle malá. Je to způsobeno tím, že CHEOPS …

více »