Pavel Houser

Život na planetách u černých děr je pochybný

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Působí to jako nesmysl, nebo alespoň hodně výstřední nápad. Nebýt filmu Interstellar, nikdo by se tím nejspíš vážně nezabýval. Nicméně v reakci na film se začalo diskutovat i o možné existenci obyvatelných planet obíhajících kolem černých děr. Černá díra vzniká zhroucením hvězdy, takže lze pochybovat už o tom, že by …

více »

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …

více »

Proč v lithiových bateriích rostou dendrity

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Dendrity představují pro technologie baterií velký problém. Jedná se o vlákna, která vznikají ve fázi vylučování látek na elektrodě. V důsledku toho se zhoršují parametry baterie, dochází k nežádoucím reakcím elektrolytu s lithiem. Dendrity navíc mohou prorůst mezi oběma elektrodami tak, že způsobí zkrat, přinášejí i riziko vzplanutí/výbuchu baterie. Vědci …

více »

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. Ty z galaxií, které mají ve svém středu hodně hmotnou černou díru, obsahují méně hvězd. Za trpasličí galaxie označuje takové, které mají od 100 milionů do několika miliard hvězd – pro srovnání, Mléčná dráha jich …

více »

Umělá inteligence předvídá nové termoelektrické materiály

AI jako vědec, algoritmus se sám předtím zvládl naučit fyziku a chemii. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA) nechali algoritmus přečíst celou záplavu vědeckých studií, které byly v posledních desetiletích publikovány na téma termoelektrických materiálů. Cílem však v tomto případě nebylo, aby program provedl redakční práci …

více »

Podivná sloučenina rhenia je současně vodivá i ultratvrdá

periodická tabulka

Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …

více »

Jak lidé odhadují počty předmětů

Když se podíváme na fotbalové hřiště plné hráčů nebo na řadu aut za sebou v koloně, dokážeme zhruba odhadnout počet předmětů, aniž bychom je počítali. Sami nedokážeme říct, jak to děláme. Až dosud se předpokládalo, že mozek paralelně obhlédne celou scénu a pak provede extrapolaci. Na University of California v …

více »

Axiony v plazmatu – navrhují nový způsob detekce temné hmoty

Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …

více »

Lazarovská supravodivost a záhadné chování teluridu uraničitého

Existuje vzácná forma supravodivosti, která „vstává z mrtvých“ – tím se myslí, že supravodivost mizí při změně určité fyzikální veličiny na danou hodnotu, ale když veličinu dále posouváme příslušným směrem, supravodivost se překvapivě opět obnoví. Asi jako kdyby led při dalším snižování teploty opět roztál. Vědci z University of Maryland, …

více »