Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …
více »Umělá slunečnice se otáčí ke zdroji světla
Vědci vytvořili zařízení SunBOT, které se dokáže chovat podobně jako květiny, a to na základě velmi jednoduchých principů. Umělý stonek obsahuje kompozitní polymer složený ze dvou různě aktivních materiálů: jeden absorbuje světlo a přeměňuje ho na teplo, druhý se teplem smršťuje. Na umělou slunečnici nyní dopadne světlo. Materiál se smrští …
více »Archeologové objevili dosud neznámou říši, která porazila krále Midase
Tedy titulek představuje mírnou nadsázku. Král Midas je znám z antické mytologie především pro svou touhu po zlatě a též pro oslí uši. I když nejde v pravém smyslu o historickou postavu (králů tohoto jména asi vládlo víc), můžeme ho datovat do Frýgie někdy do 8.–7. století př. n. l. …
více »Týden na ITBiz: Sčítání robotů na Wikipedii
Historie funkce copy-paste. Kdo vydělá na coronaviru. Evropská komise chce pravidla pro bezpečné sdílení dat napříč Evropou. Autonomie a automatizace není totéž. Sčítání robotů na Wikipedii Od spuštění v roce 2001 se na Wikipedii objevilo asi 40 milionů článků a na projektu aktuálně pracuje kolem 140 000 dobrovolných editorů. Kromě …
více »Změna gravitace umožňuje ihned zachytit zemětřesení
Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …
více »V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili
Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …
více »Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo
Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …
více »Kryogenní čip Intel Horse Ridge slibuje zefektivnit kvantové počítače
Jeden integrovaný obvod Horse Ridge by měl dokázat ovládat 128 qubitů. Firma QuTech, nizozemské TU Delft a TNO a Intel oznámily další pokrok při vývoji čipu/integrovaného obvodu (CMOS, SoC), který by měl řídit qubity v kvantovém počítači. Čip by měl fungovat jako krabička integrující komunikaci mezi qubity a dalšími prvky …
více »Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou
Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …
více »Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy
Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …
více »