Pavel Houser

Membrány v metanových mořích Titanu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

více »

Grafen jako Mottův izolátor i supravodič

Vědci z MITu a Harvardu publikovali v Nature dvě studie, které dokládají další unikátní vlastnosti grafenu: na jednu stranu může fungovat jako supravodič, na stranu druhou se pak může stát totálním izolantem, v němž je pohyb elektronů zcela zablokován. V minulosti se již podařilo připravit supravodivý grafen tak, že se …

více »

Tellur místo černého fosforu

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

více »

Dva hologramy na jediném povrchu

Technika by se mohla dobře uplatnit třeba v aplikacích rozšířené/virtuální reality. Na slavném Caltechu přišli s technikou, která umožňuje zakódovat do jediného povrchu dva hologramy, aniž přitom dojde ke ztrátě rozlišení. Dosud se nepředpokládalo, že by něco takového bylo vůbec možné. Nově sestavený povrch generuje různé obrazy v závislosti na …

více »

Maxwellův démon a stroj na informace

Informační stroj sice druhý termodynamický zákon přímo neporušuje, ale podle vědců je prý oproti strojům tepelným podobu zákona třeba trochu zobecnit, zejména co se týče maximální účinnosti zařízení. Govind Paneru, Dong Yun Lee, Tsvi Tlusty a Hyuk Kyu Pak z Institute for Basic Science v Ulsanu (Jižní Korea) popsali své …

více »

Gallium jako 2D materiál

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Připravit monoatomární vrstvu kovu je docela problém. Kovy jsou kompaktní, rozhodně je nelze vrstvu po vrstvě odlepovat třeba pomocí izolepy (grafen byl poprvé připraven cca takto). Gallium má navíc nízkou teplotu tání, takže se zatím nedařilo získat vrstvu ani usazováním – depozicí – par. Také se snadno oxiduje. Vědci z …

více »

Nejdelší vazba mezi atomy uhlíku

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

více »

Týden na ITBiz: Bezpečnost z mnoha stran

SIM, GSM a mobilní bankovnictví. Meltdown a Spectre. Potřebují autonomní automobily rychlejší sítě? Prodeje konzolí. 5G, IoT, data a edge computing Pomůže 5G autonomním automobilům? Potřebujeme rychlejší sítě, nebo se úzké hrdlo současných technologií nachází jinde? Časovaná bomba v procesorech – Meltdown a Spectre z pohledu HW Jako Meltdown a …

více »

Čas jako iluze – výstřední fyzika Kurta Gödela

Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close