Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Mezihvězdných komet mohou být ve Sluneční soustavě až tisíce

O dvou objektech můžeme celkem spolehlivě prohlásit, že do Sluneční soustavy dorazily odjinud, takových těles, především komet, nám tu ale může poletovat mnohem víc. Alespoň to tvrdí Tom Hands, astrofyzik z University of Zürich a jeho kolegové.
Komety z Oortova oblaku podle převládající teorie pocházejí z doby počátku formování sluneční soustavy; jedná se o tělesa, která sem byla vyvržena během formování obřích planet. Zpět do Sluneční soustavy je mj. nasměrovaly zase další hvězdy, s nimiž se Sluneční soustava míjela. Komety z Oortova mračna mají často oběžné dráhy dlouhé přes 200 let.
Vědci ale nyní představili konkurenční teorii – mnohé z těchto těles mohly být zachyceny v relativně nedávné minulosti z mezihvězdného prostoru, pocházejí tedy z jiných soustav podobně jako asteroid Oumuamua a kometa Borisov. Hvězdy/soustavy se o komety nepřetahují, podle uvažovaného modelu objekty nejprve uniknou do mezihvězdného prostoru a až takto bezprizorní jsou po čase znovu zachyceny do jiného systému.
T. Hands a Walter Dehnen z Mnichovské univerzity provedli simulaci letu asi 400 milionů hypotetických objektů z jiných soustav a testovali, s jakou pravděpodobností je zachytí gravitace Slunce nebo Jupiteru. Uvažované rychlosti těchto komet vycházely z dat, které změřila družice Gaia. K simulaci bylo potřeba použít výpočetní výkon 70 grafických karet, kdy výpočet i tak trval dva dny, s klasickými procesory CPU by problém zabral řádově rok. Výsledek simulací praví, že Jupiter dokázal zachytit tyto objekty sice jen ve velmi malém procentu případů, i to by však stačilo na to, aby kolem Slunce dnes obíhaly stovky až tisíce komet pocházejících od jiných hvězd. Oběžná dráha těchto komet vyšla ze simulace ale podobná těm, které vznikly na počátku formování Sluneční soustavy, obě skupiny od sebe těžko odlišit. Evropská vesmírná agentura ESA se nedávno rozhodla pro misi Comet Interceptor, která ponese spektrometr. Možná by jeho měření mohla odhalit, že když ne pohybem, liší se objekty z jiných soustav nějak (např.) svým chemickým složením.

T O Hands et al. Capture of interstellar objects: a source of long-period comets, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2019). DOI: 10.1093/mnrasl/slz186
Zdroj: NCCR PlanetS/Phys.org

Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou

Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close