Pavel Houser

Perlička: Jak se v Česku ledařilo

Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …

více »

Kniha o bateriích napsaná umělou inteligencí příliš nenadchla

Algoritmus knihu de facto „nenapsal“, pouze vybral články vztahující se k tématu. Jak již proběhlo médii, ve vydavatelství Springer Nature byla vydána (a volně zpřístupněna) kniha o Li-Ion bateriích, kterou vygeneroval algoritmus. Počin je to jistě zajímavý a pochopitelně vzbudil slušnou pozornost. Můžeme nyní spekulovat, nakolik tento způsob publikace zefektivní …

více »

Proč ptáci žijí déle než savci

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

více »

Borofen vyleze ze směsi se zlatem

Chemická depozice z par je jedním z hlavních způsobů výroby 2D materiálů. Nově navržená metoda vědců z Rice University, Argonne National Laboratory and Northwestern University představuje zajímavou modifikaci tohoto postupu; zatím byla technika realizována v případě borofenu, ale měla by být mnohem univerzálnější. Za relativně vysokých teplot (pod bodem tání …

více »

Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0

Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …

více »

Grafenová pěna vydrží extrémně nízké teploty

Na čínské Nankai University a americké Rice University připravili pěnu, která si zachovává stabilitu i pružnost v extrémním teplotním rozmezí. Většina materiálů se za nízkých teplot stává křehkými, lámou se a drolí. Vědci nyní připravili něco na způsob oxidu grafenu, když listy grafenu nařezali na velmi malé plátky a ty …

více »

Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

více »

Kvantové počítače z Majoranových fermionů

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …

více »

Reálné sítě nemají být bezškálové

Teorie dominující minimálně posledních 20 let předpokládá, že většina sítí vyskytujících se v přírodě i sítí vytvořených lidmi má bezškálovou povahu a mocninné rozdělení. Bezškálová povaha znamená nezávislost na měřítku (jako fraktál) – tedy když ze sítě vyřízneme její část, dokážeme ji popsat stejnou matematikou. Síť vypadá stejně v libovolném …

více »