Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain
Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Fosfan by mohl být markerem mimozemského života

Fosfan PH3 prý (v pozemských podmínkách) nevzniká anorganickými reakcemi. Na Zemi ho produkují prakticky výhradně anaerobní organismy typu metanogenů. Logika příslušných oxidačně-redukčních reakcí je podobná jako při vzniku metanu, na rozdíl od metanu by fosfan (fosforovodík) mohl být jako marker života mnohem přesvědčivější.
Vědci z MITu přitom tvrdí, že pokud by někde existovaly anaerobní organismy produkující primárně fosfan, a to v množství srovnatelném s biologickou produkcí metanu na Zemi, tyto „fosfanogeny“ by vytvořily otisk detekovatelný i ze Země. Obdobné množství fosfanu by chystaný Dalekohled Jamese Webba měl v atmosféře exoplanet dokázat detekovat až do vzdálenosti 16 světelných let. Na kamenných planetách pozemského typu by prý šlo současně prakticky o důkaz života. V atmosféře Jupitera a Saturnu fosfan detekován byl, tam by to se vztahem k životu bylo složitější (při vyhodnocení by se přihlíželo ke koncentraci atd.).
Co se týče výskytu fosfanu na Zemi, studie zmiňuje rašeliniště a bažiny, hromady výkalů a střeva. Všude jinde fosforovodík ihned zreaguje s kyslíkem, naopak synteticky/anorganicky prakticky nevzniká. Možná se nabízí analogie s amoniakem, ani zde se molekula s prvků nevytvoří zrovna snadno, samozřejmě v prostředí Jupiteru či Saturnu ale panují jiné, z našeho pohledu dost exotické podmínky. Pro základní představu: na Zemi by fosfan snad mohl anorganicky vzniknout, třeba když blesk udeří do meteoritu s dostatečným obsahem fosforu, ale větší množství fosfanu se takto nevytvoří, prý dokonce ani při interakcích tektonických desek.
K detekci fosfanu je potřeba, aby nevznikla atmosféra kyslíku – řekněme, že život nezačal využívat příslušný typ fotosyntézy. To ale jako podmínka víceméně postačuje, fosfan by pak měl být stabilní a detekovatelný na planetách, kde v atmosféře převládá oxid uhličitý i vodík.
Ze studie má vyplývat i návod, jak nacházet další potenciální markety (signatury) života. Vůbec se nemusí jednat o sloučeninu, které je na Zemi hodně. Stačí, aby vznikala pouze biologickými cestami, a současně se dala s dostatečnou přesností detekovat.

Clara Sousa-Silva et al. Phosphine as a Biosignature Gas in Exoplanet Atmospheres, Astrobiology (2019). DOI: 10.1089/ast.2018.1954
Zdroj: MIT News a další

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close