Pavel Houser

Jak funguje borofen

Borofen, 2D varianta bóru má strukturu podobnou grafenu, tj. šestiúhelníky s atomy ve vrcholech. Na rozdíl od grafenu se ale atom většinou vyskytuje i v centru šestiúhelníku (takže jinak řečeno: základní jednotkou jsou pak trojúhelníky). Výzkumníci z Brookhaven National Laboratory (spadá pod ministerstvo energetiky USA) nyní nově tvrdí, že centrální …

více »

Temná hmota dále uniká, axiony nenalezeny

Axiony představují hypotetické částice temné hmoty. Měly by interagovat gravitačně i elektromagneticky (ačkoliv nemají elektrický náboj; jejich spin má být nulový) a být chladné – tedy, opět samozřejmě hypoteticky. Vědci z MITu nyní tvrdí, že se jim nepodařilo detekovat žádné známky existence axionů v rozsahu hmotnosti od 0,31 do 8,3 …

více »

Řeky na Marsu zůstávají záhadou

(c) NASA, licence obrázku public domain

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …

více »

Může mít sloučenina více kapalných fází?

Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …

více »

Křížení kvasinek – z rýže a vína na pivo

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Moderní pivní kvasinky prý vznikly zkřížením evropských vinných kvasinek a a čínských kvasinek rýžových. V PLOS Biology vyšla studie vedená Justinem Fayem z University of Rochester, podle níž toto zjištění dokumentuje dávno probíhající transfer technologií přes Hedvábnou stezku nebo její starší analogii. Vědci vyšli z toho, že mnohé populace pivních …

více »

Vydří archeologie, co to vůbec je?

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …

více »

Magnonová zařízení mají generovat méně tepla, jenže je tu problém

Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …

více »

Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa

Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …

více »

Farmy robotů?

A zemědělci jako programátoři a datoví vědci? Máme téhle prognóze věřit? Zemědělství bylo kdysi významnou inovací, i v pozdější době řada dalších technologií souvisela se zemědělstvím nebo se zde uplatňovala hned na začátku (oradlo, tažná síla zvířat, zavlažování… ale už třeba železo se pro zemědělské nářadí začalo využívat jen pomalu). …

více »