Pavel Houser

Enzymy střevních bakterií umí přeměnit krev na skupinu 0

Krevní skupina 0 neobsahuje na povrchu červených krvinek žádné sacharidové antigeny, proto lze při transfúzích univerzálně použít bez strachu z toho, že by organismus krev nepřijal v důsledku imunitní reakce. Vědci University of British Columbia nyní ukázali, jak lze pomocí mikroorganismů přeměnit skupinu A na 0, nicméně podobné enzymy jsou …

více »

Grafenová pěna vydrží extrémně nízké teploty

Na čínské Nankai University a americké Rice University připravili pěnu, která si zachovává stabilitu i pružnost v extrémním teplotním rozmezí. Většina materiálů se za nízkých teplot stává křehkými, lámou se a drolí. Vědci nyní připravili něco na způsob oxidu grafenu, když listy grafenu nařezali na velmi malé plátky a ty …

více »

Adéla: Kanadská masožravka jí běžně i mloky

Masožravé rostliny, které dokáží zkonzumovat obratlovce, jsme považovali za spíše výjimku vyskytující se jen v tropech. Uvádí se, že oběťmi se mohou stát ptáci, netopýři, žáby nebo dokonce i potkani. Vesměs jde ovšem o nehody – takový potkan, který by se z rostlinné pasti nedokázal vyhryzat, by už musel být …

více »

Kvantové počítače z Majoranových fermionů

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …

více »

Reálné sítě nemají být bezškálové

Teorie dominující minimálně posledních 20 let předpokládá, že většina sítí vyskytujících se v přírodě i sítí vytvořených lidmi má bezškálovou povahu a mocninné rozdělení. Bezškálová povaha znamená nezávislost na měřítku (jako fraktál) – tedy když ze sítě vyřízneme její část, dokážeme ji popsat stejnou matematikou. Síť vypadá stejně v libovolném …

více »

Složitější život se může snadno otrávit

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Alespoň život v té podobě, jak ho známe na Zemi. Obyvatelná oblast je prý podmínkou nutnou, ale zdaleka ne postačující. Exoplanet vhodných pro složitý život či civilizaci tak může být mnohem méně. Samozřejmě se jedná o úvahy s téměř samými neznámými, nevíme ani, jaká je pravděpodobnost, že za podmínek podobných …

více »

Už (zase) najisto víme, proč jsou zebry pruhované

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Aktuální odpověď praví, že se tím chladí, a to kupodivu lépe, než kdyby byly celé světlé. Otázka, proč mají zebry pruhy, je samozřejmě populární. Jako první napadne pohlavní výběr. Problém s teoriemi, které argumentují vkusem (zejména) samic, spočívá v tom, že je nesnadno s nimi dále pracovat – snad jen, …

více »

Kde se umělé vědomí objeví poprvé?

Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …

více »

Nová katoda zvýší kapacitu Li-Ion baterií i při rychlém nabíjení

Nový typ Li-Ion baterie by měl dokázat obejít problém s rychlostí nabíjení – až dosud existovala nepřímá úměra mezi rychlostí a dosažitelnou kapacitou. Na newyorském Rensselaer Polytechnic Institute se soustředili na katodu Li-Ion akumulátoru, což je nejčastěji oxid lithia a kobaltu (lithno-kobaltitý, LiCoO2). Nikhil Koratkar a jeho kolegové se rozhodli …

více »