Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain
Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Velké mozky a šílenství

Analýza biologických i umělých neuronových sítí údajně ukazuje, proč jsou velké mozky náchylnější k „duševním poruchám“.
Samozřejmě triviální vysvětlení by mohlo znít, že složitější věci se mohou pokazit více způsoby. Nicméně studie uveřejněná v PLoS Biology se snaží o trochu exaktnější/detailnější pohled na věc. Srovnává mozky u celkem příbuzných skupin, mezi primáty a hlodavci. Přitom zde mezi uspořádáním mozku není ani zásadní rozdíl ve smyslu existence nějakých speciálních smyslových orgánů, základní architektura je podobná, mozky primátů jsou ovšem obecně komplikovanější.
Zoltán Toroczkai z University of Notre-Dame (USA), Mária Ercsey-Ravasz z Babes-Bolyai University (Rumunsko) a Henry Kennedy, z University Lyon již dříve ukázali, že u primátů množství spojů v mozku klesá exponenciálně (čím vzdálenější části, tím méně axonů). To platí i pro celé oblasti mozku, tedy jak intenzivně spolu dokáže komunikovat např. zraková a sluchová korová oblast.
Nyní se stejný tým zaměřil na to, jak/zda příslušná (obecně nedokázaná) závislost funguje u makaků, lemurů a myší. Základní statistická charakteristika (exponential distance rule, EDR) zde údajně platí stále. Možná je toto pravidlo platné i pro další skupiny savců nebo ještě obecněji.
Velké mozky mají velké náklady na spojení, což se řeší právě exponenciálním poklesem spojů. Obrovská lidská korová oblast je pak náchylná k poruše/rozpadu komunikace mezi jednotlivými systémy, což se někdy považuje za základ schizofrenie či Alzheimerovy poruchy.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Nakonec je ale otázka, zda se tím vysvětluje něco víc, než se předpokládá na začátku, „složité věci se mohou rozbít více způsoby“. Možná nějak detailněji – některé oblasti jsou od sebe dále, porucha komunikace mezi nimi (a její konkrétní projev) budou tedy častější než jiné poruchy…?

Geneticky modifikovaní pavouci tkají červeně svítící pavučinu

Výzkumné skupině pro biomateriály na univerzitě v Bayreuthu se poprvé podařilo úspěšně použít nástroj pro …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *