Pavel Houser

Popularita slov prý kmitá v podivných cyklech

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Některá slova se používají celkem s konstantní frekvencí, jiná si zažijí svých pět minut slávy, stanou se módními, ale po čase po nich pes neštěkne. Nečekané ovšem je, že popularita některých slov vykazuje periodickou frekvenci. Marcelo Montemurro (University of Manchester) a Damián Zanette (National Council for Scientific and Technical Research, …

více »

Vrány z Havaje jsou také šikovné

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Novokaledonská vrána je už nějaký čas hvězdou studií, které zkoumají inteligenci zvířat, speciálně pak jejich schopnost používat nástroje. Kaledonské vrány si nástroje dokáží upravit a provést (nejprve v hlavě vymyslet) několik kroků, jak se s jejich pomocí dostat k potravě. Možná ale nejsou zase takoví šampioni a podobné dovednosti jsou …

více »

Černý fosfor má auxetické chování

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

více »

Agentura pro Galileo přinesla české ekonomice 800 milionů Kč

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Od roku 2012, kdy Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA) do Prahy přestěhovala své sídlo, dosáhl přímý přínos české ekonomice 800 milionů korun. Češi těží především ze spolupráce na projektech vývoje aplikací satelitní navigace. Ve čtvrtek 17. listopadu raketa Ariane 5 vynesla na oběžnou dráhu Země další 4 družice …

více »

V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

více »

Útočník může najít elektromobil Tesla a odjet s ním

Norská bezpečnostní firma Promon ukázala, jak lze vzhledem ke zranitelnostem v mobilní aplikaci plně ovládnout vůz Tesla. Útočník může zaparkovaný automobil lokalizovat, otevřít dveře a pak i bez klíčků odjet. Už v září bezpečnostní chyby v systému objevila společnost Keen Security Labs, tehdy však šlo o jen ovládnutí některých funkcí, …

více »

John Barrow o matematickém platonismu

Pythagorova věta by platila i předtím, než ji někdo zformuloval. ba i předtím, než existoval vůbec nějaký člověk (intelekt, vědomí…). Tento poměrně samozřejmý pohled na věc je základem matematického platonismu; ten v radikálnější verzi tvrdí, že Pythagovora věta by platila, i kdyby neexistoval žádný vesmír. Z čehož pak téměř vyplývá, …

více »

3D tisk chrupavek

Pomocí 3D tisku se podařilo vytvořit náhradu kravské chrupavky. Tento typ tkáně se pro experimenty s 3D tiskem přímo nabízí, protože neobsahuje cévy ani jinou vnitřní strukturu, je tvořen jen jediným typem buněk. Vytvořit ledviny, játra nebo i jen sval je přirozeně mnohem těší, minimálně musí jít o vícestupňový proces. …

více »

Velké mozky a šílenství

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Analýza biologických i umělých neuronových sítí údajně ukazuje, proč jsou velké mozky náchylnější k „duševním poruchám“. Samozřejmě triviální vysvětlení by mohlo znít, že složitější věci se mohou pokazit více způsoby. Nicméně studie uveřejněná v PLoS Biology se snaží o trochu exaktnější/detailnější pohled na věc. Srovnává mozky u celkem příbuzných skupin, …

více »

Matematika za sudoku

sudoku, screenshot http://sudokuonline.cz/

Víme, kolik minimálně číslic musí být předvyplněno, aby sudoku mělo jednoznačné řešení? Jaká je výpočetní náročnost úlohy, jak fungují programy na řešení i generování úloh? Na naše otázky odpovídá Robert Babilon. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, po studiu tam krátce pracoval v Institutu teoretické informatiky. Poté přešel do …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close