Pavel Houser

Zelí vytvořené technikou CRISPR poprvé na talíři

CRISPR a její mnohé varianty představuje techniku pro editování genomů, o níž se mluví především v souvislosti s cíleným křížením, respektive opravou vadných genů. Technologie CRISPR-Cas9 je vypůjčena od bakterií, které ji používají pro ochranu před cizími genetickými elementy. Bakterie se takto dokážou naučit rozpoznat konkrétní místo v cizorodém genomu …

více »

Navržena dobíjecí zinková baterie a elektroda z borofenu

Yi Cui ze Stanfordu a Shougo Higashi v výzkumných laboratoří firmy Toyota publikovali v Nature Communication návrh nové baterie určené pro skladování energie ve velkém měřítku. Elektrody navrženého článku jsou z niklu a zinku; jedná se o celkem lehké kovy, které by měly zajistit vysokou hustotu ukládání energie. Zinkové baterie …

více »

Nanolaviny ve skle

Charles McLaren z Lehigh University a jeho kolegové zjistili, že stejnosměrný proud dokáže významně změnit (snížit) teplotu tání skla. Výsledkem by mohla být energeticky úsporná skla nebo vylepšené superkondenzátory. Ukázalo se také, že sklo nemění vlastnosti jako celek. Proud lze aplikovat tak, že se teplota tání sníží pouze v určitých …

více »

Třetí do party – lišejník tvoří i kvasinky

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Lišejníky se jako ukázkový případ symbiózy zkoumají nějakých 150 let, teprve nyní ale výzkumníci z University of Montana a Purdue University objevili, že významnou roli v nich hrají i kvasinky, které okem pochopitelně nevidíme. Při studiu lišejníků se dle autorů nového výzkumu ukázalo, že i ty, které tvoří stejný druh …

více »

Kde je ve Sluneční soustavě nejvíc vody? Na Ganymedu

Při úvahách o mimozemském životě se naše pozornost často obrací k Jupiterovu měsíci Europa. Rozsáhlý „podzemní“ oceán vody má ale také další měsíc Jupitera, Ganymed. V určitém ohledu je Ganymed dokonce nadějnějším kandidátem… I oceány skryté pod ledem Europy obsahují více vody než samotná Země, Ganymed má ale vody ještě …

více »

Lesní požáry modelované jako hra se sirkami

Některé lesní požáry, které vypukají v amerických národních parcích, mívají katastrofální důsledky. Problém je, že ve chvíli vypuknutí se nebezpečnost požáru velmi těžko určuje. Asi každého napadne, že požár se spíše rozšíří v suchém období, že jeho šíření nějak souvisí s větrem či charakterem terénu (zpomalí ho řeka), že stromy …

více »

Hash vydrží i kvantové počítače?

Matthew Amy z kanadské University of Waterloo a jeho kolegové z Perimeter Institute for Theoretical Physics a Canadian Institute for Advanced Research došli k závěru, že hashovací funkce SHA-2 a SHA-3 budou na rozdíl od asymetrické kryptografie odolné i ve světě kvantových počítačů, tj. z otisku nepůjde získat původní data. …

více »

Tranzistor z uhlíkových nanotrubiček překonal ten křemíkový

Tranzistory z uhlíkových nanotrubiček existují již nějakou dobu, oproti křemíku nebo třeba GaAs (gallium arsenid, arsenid gallitý) měly ale zatím problémy s výkonem. Na University of Wisconsin-Madison se to podařilo změnit; maximální proud procházející tranzistorem měl být skoro 2krát větší než u křemíkové součástky stejné velikosti a geometrie a při …

více »

Virus jedovatý jako černá vdova

Malý bakteriofág má v genomu sekvenci pro toxin, který produkuje pavouk černá vdova. K čemu něco takového viru vůbec může být dobré? Biologové z Vanderbilt University objevili příslušnou sekvenci u bakteriofágu WO. To na první pohled vůbec nedává, i kdyby tento fág kradl geny svému hostiteli, šlo by o sekvence …

více »

Rozpínání vesmíru se prý nemusí zrychlovat

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru stojí v samém základu moderní kosmologie. Nemůže to být ale jinak? Co když temná energie neexistuje? Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess dostali v roce 2011 Nobelovu cenu za fyziku právě za závěr, který udělali koncem 90. let – na základě pozorování …

více »