Některými mnohoúhelníky lze rovinu vyskládat beze zbytku, jinými ne. Stejně tak můžeme zkoušet rovinu pokrýt kombinací útvarů různých. Zajímavé to začne být v případě dláždění tzv. neperiodických. V populární literatuře se toto téma těší pozornosti pravděpodobně hlavně proto, že s touto myšlenkou přišel už celkem dávno Hawkingův spolupracovník a nositel …

Je i jednodušší vysvětlení než vodíkový ledovec. Vodík může účinkem záření vznikat i z ledu a uvolňovat se z něj už při nepatrném zahřátí. Tím pak ovlivňuje i dráhu tělesa. Kometa `Oumuamua vzbudila v roce 2017 právem velkou pozornost. Byla prvním známým tělesem s původem mimo Sluneční soustavu, neměla jasnou …

Pokud přijmeme verzi fyziky/kosmologie s temnou hmotou, pak se jí, alespoň podle výsledků nové studie, má hodně nacházet kolem černých děr. Výzkumníci z The Education University of Hong Kong se zaměřili na dvě blízké černé díry (A0620-00 a XTE J1118+480). V obou případech jde o binární systémy, kdy kolem černé …

Další analýza vzorků z asteroidu Ryugu, které odebrala sonda Hayabusa2 Japonské vesmírné agentury, zjistila vedle aminokyselin i nukleové báze, konkrétně uracil. Ve stejných vzorcích byla objevena také kyselina nikotinová (vitamin B3, niacin), která je důležitým kofaktorem metabolických reakcí (přesněji řečeno, z niacinu se vyrábějí NAD+ a NADP+, které přenášejí elektrony …

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Vědci zveřejnili údajně průlomovou informaci o objevu pozůstatků ledovce v blízkosti rovníku Marsu. Příslušné místo se nachází ve východní části Noctis Labyrinthus na 7° 33′ j. š. a 93° 14′ z. d., Objev naznačuje přítomnost povrchového vodního ledu na Marsu v nedávné době, a to i v nízkých zeměpisných šířkách. …

Výzkumy v genetice, biomedicíně, archeologii nebo ekologii za sebou zanechávají obrovské množství dat, jejichž zpětné využití je však problematické. Tato cenná data není možné jen tak nechat ležet, protože například u medicíny bychom tím mohli přijít o informace důležité pro výzkum neléčitelných nemocí. Klíčové pro řešení tohoto problému je plánování …

Výskumníci zo Slovenskej akadémie vied vo svojej novej štúdii ukázali, že tvary aerosólových častíc v ovzduší výrazne ovplyvňujú svetelné znečistenie. Získané výsledky uplatnili pri vývoji nového a presnejšieho modelu určeného na predpovedanie úrovne svetelného smogu. Kľúčovou výhodou modelu je jeho úzke prepojenie na vlastnosti atmosféry a morfológiu častíc emitovaných z …

Pomocí magnetické rezonanční tomografie vědci nahlédli do mozku rodilých mluvčích němčiny a arabštiny a objevili rozdíly v pospojování různých oblastí odpovídajících za zpracování i produkci jazyka. Výzkumníci z Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a vědy o mozku v Lipsku tvrdí, že jazyk, kterým mluvíme, utváří v našem mozku specifická …

Je velmi vzácné, aby v Japonsku byla objevena nová rostlina. Země je hustě osídlena, flóra důkladně prozkoumána a zdokumentována. Suetsugu Kendži (Kenji) z Kobe University a jeho spolupracovníci ale nedávno přesto našli nový působivý druh orchideje, jejíž růžové okvětní lístky se podobají sklu. Orchidej byla původně identifikována u ostrova Hačidžo …