Infračervený snímek rázové vlny (červený oblouk) vytvořené masivní obří hvězdou Zeta Ophiuchi v mezihvězdném oblaku prachu. Kredit: NASA/JPL-Caltech; NASA a The Hubble Heritage Team (STScI/AURA); C. R. O'Dell, Vanderbilt University

Poprvé detekovány hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením vědce z Vídeňské univerzity poprvé přímo detekoval hvězdné větry tří hvězd podobných Slunci, a to pomocí záznamu rentgenového záření z jejich astrosfér. Vědci také také přesněji určili rychlost ztráty hmoty hvězd prostřednictvím těchto hvězdných větrů.
Astrosféry, obdoby heliosféry, která obklopuje naši Sluneční soustavu, jsou velmi horké bubliny plazmatu vyfukované hvězdnými větry do mezihvězdného prostředí. Studium hvězdných větrů u hvězd s malou hmotností podobných Slunci nám umožňuje lépe pochopit vývoj hvězd a planet a nakonec i historii a budoucnost naší vlastní hvězdy a Sluneční soustavy. Hvězdný vítr představuje hnací sílu mnoha procesů, které vypařují atmosféry planet do vesmíru, a vedou tak ke ztrátě atmosférické hmoty. Přestože rychlost úniku planet za hodinu nebo dokonce za rok je nepatrná, tento vliv působí po dlouhá geologická období. Ztráty se kumulují a mohou být rozhodujícím faktorem pro vývoj planety v obyvatelný svět nebo ve skálu bez vzduchu.
Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Kristiny Kislyakové z katedry astrofyziky Vídeňské univerzity, nyní poprvé detekoval rentgenové záření z astrosfér kolem tří hvězd podobných Slunci, tzv. hvězd hlavní posloupnosti (hvězdy na vrcholu svého života). Přímý záznam větrů umožnil určit míru ztráty hmoty hvězd tímto mechanismem.
Výsledky, založené na pozorování pomocí vesmírného dalekohledu XMM-Newton, byly publikovány v Nature Astronomy. Vědci pozorovali pomocí XMM-Newton spektrální otisky (spektrální čáry) iontů kyslíku a byli schopni určit množství kyslíku a nakonec i celkovou hmotnost hvězdného větru emitovaného hvězdami.
U tří hvězd s detekovanými astrosférami (70 Ophiuchi, epsilon Eridani a 61 Cygni) vědci odhadli rychlost ztráty jejich hmoty na 66,5±11,1, 15,6±4,4 a 9,6±4,1násobek rychlosti ztráty sluneční hmoty. To znamená, že větry těchto hvězd jsou mnohem silnější než sluneční vítr, což lze vysvětlit silnější magnetickou aktivitou zkoumaných hvězd.
„V budoucnu bude tato metoda přímé detekce hvězdných větrů v rentgenovém záření usnadněna díky přístrojům s vysokým rozlišením, jako bude například spektrometr X-IFU evropské mise Athena,“ dodává spoluautorka studie Dimitra Koutroumpa z CNRS.

X-ray detection of astrospheres around three main-sequence stars and their mass-loss rates., Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02222-x
Zdroj: University of Vienna / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *