Pavel Houser

Data o bosonu W nenašla žádnou fyziku za Standardním modelem

Nobelovou cenou odměněný objev Higgsova bosonu v roce 2012 vložil poslední chybějící dílek do skládačky Standardního modelu. Otázky ovšem zůstávají. Co leží za tímto rámcem? Kde se skrývají nové jevy, které by vyřešily zbývající záhady vesmíru, jako je povaha temné hmoty a původ asymetrie mezi hmotou a antihmotou? Jedním z …

více »

Týden na ITBiz: Nový typ supravodičů by měl umožnit topologické kvantové počítače

GenAI má na evropském trhu umělé inteligence zatím jen velmi malý podíl.  V USA vracejí síťovou neutralitu, která má zaručit otevřený internet. Využití umělé inteligence podporuje polovina českých firem. Audit kybernetické bezpečnosti: výchozí stav pro splnění požadavků NIS2 Cyber Security Audit 2.0 (CSA) od společnosti Gordic umožňuje zvládnout legislativní požadavky …

více »

SIDM: Jiná verze temné hmoty než CDM

Teorie „samointeragující temné hmoty“ (SIDM, self-interacting dark matter) navrhuje, že částice temné hmoty na sebe vzájemně působí temnou silou a silně se srážejí v blízkosti středů galaxií. V práci publikované v The Astrophysical Journal Letters výzkumný tým pod vedením Hai-Bo Yu, profesora fyziky a astronomie na Kalifornské univerzitě v Riverside, …

více »

Solární článek z kvantových teček dosáhl rekordní účinnosti

Rekordně účinný solární článek na bázi kvantových teček by mohl být základem nové generace příslušných technologií. Zařízení prokázalo výjimečný výkon a zachovalo si účinnost i po dlouhodobém provozu. Vědci (hlavní autor Sung-Yeon Jang, UNIST, Korea) za tímto účelem přišli s novou technikou výměny ligandů. Tento přístup umožňuje syntézu perovskitových kvantových …

více »

Mimozemské planety s životem mohou být ne zelené, ale purpurové

Na Zemi je „zelená barva života“ spojena hlavně chlorofylem a. Exoplaneta podobná Zemi by však mohla vypadat zcela jinak. Mohly by ji pokrývat např. autotrofní mikroorganismy, které budou zachycovat jen málo nebo vůbec žádné viditelné světlo a místo toho využívat k fotosyntéze infračervené záření. I Zemi (respektive specifická prostředí) obývá …

více »

Data z doby ledové ukazují menší vliv oxidu uhličitého na teplotu Země

Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není. Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu …

více »

Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V rámci základních sil Standardního modelu je nám tak přístupná nejhůře. Nyní vědci získali nové poznatky o slabé interakci díky podrobnému studiu rozpadů beta „zrcadlových“ jader lithia-8 a boru-8. (Zrcadlovými jádry se zde míní atomy s …

více »

Problém tří těles: matematika a fyzika za knižní sérií a seriálem Netflixu

Sci-fi seriál Problém tří těles od tvůrců Hry o trůny se od svého debutu minulý měsíc stal nejsledovanějším pořadem na Netflixu. Vychází ze stejnojmenné knižní série čínského autora Liou Cch’-Sina. Nakolik ovšem příslušný svět odpovídá současným vědeckým poznatkům? Samotný název knihy/seriálu se odvozuje od matematického problému ve fyzice (nebeské mechanice). …

více »

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně předpokládal Standardní model), ale nic moc víc nevíme. Výsledek by přitom mohl mít význam při hledání „fyziky za Standardním modelem“. Tým vedený Klausem Blaumem z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu nyní v …

více »