Pavel Houser

Jak vodíkové ionty pronikají přes grafen

Grafen je materiál podivný na mnoho způsobů, mj. i tím, jak rychle jím pronikají protony (ionty vodíku). Uvedená otázka, i když se nezmiňuje tak často jako jiné unikátní vlastnosti tohoto 2D materiálu, má přitom samozřejmě potenciální vztah k elektrochemii, výrobě vodíku atd. Vědci z University of Manchester (místo objevu grafenu) …

více »

Vědci vložili myším geny rypošů, ty pak žily déle

Výzkumníci úspěšně přenesli „gen dlouhověkosti“ z rypošů lysých do myší, což vedlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu i prodloužení života. Rypoš lysý je velmi ojedinělý hlodavec; svou socialitou připomíná společensky žijící hmyz, prakticky se jedná o „studenokrevného savce“, vzhledem ke své velikosti se dožívá velmi vysokého věku (dokonce se objevily …

více »

Některé hvězdy jsou až z 80 % plné skvrn

Lyra Cao z Ohio State University a její kolegové představili novou techniku, která z dostupných dat dokáže vytáhnout informace o „skvrnitosti“ dané hvězdy. Na tomto základě lze dále přímo testovat různé modely popisující chování magnetického pole hvězd. Autoři studie by za tímto účelem brzy chtěli publikovat katalog měření hvězdných skvrn …

více »

Vodík by se mohl přepravovat i ve stávajících plynovodech

Vodíková ekonomika naráží na problém, jak tento plyn levně a bezpečně přepravovat. V Los Alamons dospěli vědci k závěru (zatím ovšem jen na základě modelování), že správně namíchaná/nastavená směs vodíku se zemním plynem by mohla proudit i ve stávajících systémech pro zemní plyn. To by samozřejmě bylo výhodnější než budovat …

více »

Jak vypadal Ötzi?

Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …

více »

Webbův dalekohled našel méně aktivních galaktických jader, než se čekalo

Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …

více »

Modifikovaná gravitace a česká kosmologie

Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …

více »

Mozek při rozhodování počítá více strategií současně – na pohled zbytečně

I jednoduché problémy lze řešit různými způsoby. Když si člověk vybírá pokladnu v supermarketu, může třeba srovnávat počet lidí ve frontě, množství zboží na pásech nebo i předpokládat, že paní pokladní bude rychlejší než pan pokladní. Zajímavé je, že podle nové studie mozek často ale výpočty pro jednotlivé strategie provádí …

více »

Skyrmiony i jiné fázové přechody lze vytvořit i elektrickým proudem

Výzkumníci z japonského centra RIKEN prokázali, že fázové změny v materiálu lze vyvolat pouhým dočasným přivedením elektrického proudu. Fázové přechody se změnou parametrů prostředí, jako je teplota, magnetické pole nebo tlak, vyvolávají běžně, u proudu se to však podařilo prokázat vůbec poprvé. Vědci vytvořil 18 mikrometrů dlouhou tyč ze slitiny …

více »