science

Nový bakalářský program Science na Univerzitě Karlově propojuje přírodovědecké disciplíny. Vyučován bude v angličtině

Zajímá vás věda a nejste zatím úplně rozhodnutí, kterou z přírodovědeckých disciplín si zvolit? Právě pro Vás je možná obor s názvem “Science”, který bude od akademického roku 2023/24 na Univerzitě Karlově (PřF UK + MFF UK). Přihlášku do programu lze podat do konce února 2023. Vznik oboru reaguje na …

více »

Kurz Celoživotního vzdělávání: Laboratorní metody v asistované reprodukci

Jste absolventem některého z přírodovědeckých oborů (biologie, chemie) a přemýšlíte o uplatnění v oblasti reprodukční medicíny? Napomoci vám může kurz “Laboratorní metody v asistované reprodukci”, který vypisuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v rámci kurzů Celoživotního vzdělávání. Přihlásit se můžete do 3.1. 2023. Vstupním požadavkem je absolvování magisterského studijního oboru přírodovědného …

více »

Bakterie z Alpského jezera mění svůj metabolismus podle ročního období

Bakterie v alpském jezeře Gossenköllesee má unikátní vlastnost. Dokáže přepínat podle intenzity světla a ročního období svůj metabolismus na složitější, nebo jednodušší režim a získávat energii ze slunce. Přišli na to čeští vědci. Nedávno objevená bakterie Sphingomonas glacialis je schopná získávat energii ze světla hned dvěma způsoby, jak popsal tým …

více »

Radar pro ablaci jater

Významného úspěchu dosáhl absolvent bakalářského studijního programu Biomedicínská technika a student navazujícího magisterského studijního programu Biomedicínské inženýrství Bc. Jakub Kollár, který se spoluautory z týmu Bio-Elektromagnetizmu publikoval na pozici prvního autora výsledky své bakalářské práce v prestižním časopise Cancers (dle WOS je impakt faktor časopisu 6,56 a časopis patří v oboru …

více »

Osmdesáté narozeniny prvního jaderného reaktoru

Na pozadí událostí první poloviny 20. století došlo v jaderné fyzice k řadě průlomových objevů, které odstartovaly závod o sestrojení první atomové bomby a získání rozhodující převahy v druhé světové válce. V prosinci roku 1942 byl na chicagském fotbalovém stadionu postaven první experimentální jaderný reaktor Chicago Pile-1. Pod vedením italského …

více »

CESNET získal ocenění Česká hlava v kategorii Industrie za přenos obrazu a zvuku s minimálním zpožděním

Zařízení je založené na programovatelném hradlovém poli FPGA a využívá unikátní řešení přijímače s nízkou latencí. Sdružení CESNET obdrželo titul Česká hlava, nejvyšší tuzemské vědecké ocenění. Odborná komise vyznamenala jeho řešení pro přenosy obrazu a zvuku přes počítačovou síť na velké vzdálenosti s mimořádně malým časovým zpožděním. Cenu Industrie společnosti IDEA …

více »

Mléko ze zkumavky, vesmírné čerpadlo a speciální gel na zadržování vody v půdě

Soutěž těch nejzajímavějších českých vědecko-výzkumných projektů pomůže vítězům převést svoje nápady do praxe. Cílem akce je propojení vědy a byznysu. Odborná porota složená ze zástupců investorů i vědy nevybírá jen podle inovativnosti nápadu, ale hodnotila také jejich komerční potenciál. „Transfer technologií je zjednodušeně řečeno přenos nápadu do praxe. Zaměřujeme se …

více »

Svatý Mikuláš se uměl teleportovat i rozčílit

Postavu Mikuláše známe jako vousatého muže, doprovází ho anděl a čert a rozdává dárky. Původně to prý měly být pytle zlaťáků schované za oknem dívek, aby je otec neprodal do nevěstince. Historek a legend o Mikulášovi je ale mnohem více. Podle některých kromě umění uzdravování ovládal teleportaci a navíc byl …

více »

Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) Webbova dalekohledu

V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky největšího Saturnova měsíce Titanu, které pořídil Webbův teleskop. Hlavní výzkumník Conor Nixon a další členové týmu programu GTO (Guaranteed Time Observation) 1251, který využívá Webb ke zkoumání atmosféry a klimatu Titanu, teď v článku, který …

více »

První panchromatická studie slapového roztrhání hvězdy s výtryskem

V některých případech slapové rozrušení vyvolá vznik relativistického výtrysku (jetu) s materiálem vyvrženým z černé díry rychlostí velmi blízkou rychlosti světla. Christina Thöne, astronomka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR byla členkou týmu, který poprvé zajistil dlouhodobé sledování slapového roztrhání hvězdy – extrémně vzácné události – pomocí infračervených a optických …

více »