science

Nová laboratoř přináší pro nanoelektroniku přináší přístroje, které dosud v ČR chyběly

Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními …

více »

Vědci umí zachytit koronavirus v učebnách speciálním filtrem

Nový systém filtrace vzduchu, který účinně brání přenosu onemocnění SARS-COV-2 v interiéru, vymysleli vědci Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Zařízení, které významně snižuje koncentraci ultrajemných aerosolových částic, pardubičtí vědci testují přímo na univerzitě ve spolupráci s Akademií věd ČR a ČVUT. Prototyp za zhruba 30 tisíc …

více »

Bobrům chutná vrba

Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …

více »

Jak uvidí vesmír Nancy Grace Roman Space Telescope?

Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který …

více »

Proč změnu klimatu chápeme úplně špatně

I při růstu hladin moří je nejpravděpodobnějším scénářem ten, podle něhož v záplavách způsobených změnou klimatu zahyne lidí méně, nikoli více. …Máme ovšem všechny důvody předpokládat, že v celosvětovém měřítku se budou s růstem hladin oceánů posilovat i adaptační opatření. Výzkumy ukazují, že pokud společnost stojí před zvýšenou hrozbou záplav, …

více »

Virtuální model spike proteinu ukazuje rozdíly v mutacích delta a omikron

Lépe pochopit rozdílné vlastnosti a chování variant koronaviru delta a omikron umožňují 3D modely jejich proteinů, které vytvořil Karel Berka z katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na modelech u jednotlivých variant lze pozorovat rozdíly v mutacích na spike proteinu, což je hrot na povrchu viru hrající …

více »