Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými …
více »Februárová nočná obloha prináša príležitosť pozorovať planétu Merkúr
Priaznivci nočnej oblohy si v týchto dňoch môžu vychutnať pozorovanie Merkúru, planéty, ktorú nevidel ani Mikuláš Kopernik. Najlepšie astronomické podmienky budú vo štvrtok 19. februára 2026 po západe Slnka. Planéta Merkúr je najmenšia z ôsmich planét našej Slnečnej sústavy, pričom obieha okolo Slnka v jeho bezprostrednej blízkosti. Napriek tomu, že …
více »Strava a obezita matky se propisuje i do mléka
Období těhotenství a kojení je kritickým „oknem“, kdy se nastavují budoucí sklony k obezitě a metabolickým chorobám. Mateřská strava a obezita zanechávají v mléce i v dětském metabolismu „otisky“, které mohou zvýšit riziko obezity. Část škod lze však zmírnit zdravějším jídelníčkem v období kojení. Dvě nové studie vědců z Univerzity …
více »Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?
Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, …
více »Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv
Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …
více »Patogeny ve vodě odhalíme už za několik hodin
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví. Novinka totiž detekuje a identifikuje DNA patogenních mikroorganismů, v laboratoři se tedy nemusí bakterie …
více »Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a vysoká teplota vody
Atmosférický dusík je sinicemi fixován ve formě amoniaku a ten je pro ryby toxický. Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic …
více »Umělá inteligence kopíruje vědce, má své výsledky umět zdůvodňovat
Výzkumníci z australské Monash University a dalších institucí vyvinuli nástroj generativní umělé inteligence, který má napodobovat práci vědců a podporovat a urychlovat proces vědeckých objevů. Systém LLM4SD (Large Language Model 4 Scientific Discovery) podle autorů dokáže provádět základní kroky vědeckého výzkumu, tj. vyhledávat užitečné informace z literatury a vytvářet hypotézy …
více »Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem Saturnu
Malý ledový měsíc Enceladus má se svými proslulými vodními gejzíry nečekaně silný vliv na celé magnetické pole Saturnu. Data ze sondy Cassini odhalila, že vliv měsíce sahá do rekordní vzdálenosti více než 500 000 kilometrů, což je více než 2000násobek poloměru měsíce. Je to poprvé, kdy vědci u tak malého …
více »Mohlo by buněčné jádro být virového původu?
Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …
více »
Sciencemag.cz
