science

Antarktida leží nad nejsilnější gravitační dírou na Zemi. Jak k tomu došlo?

Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými …

více »

Februárová nočná obloha prináša príležitosť pozorovať planétu Merkúr

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Priaznivci nočnej oblohy si v týchto dňoch môžu vychutnať pozorovanie Merkúru, planéty, ktorú nevidel ani Mikuláš Kopernik. Najlepšie astronomické podmienky budú vo štvrtok 19. februára 2026 po západe Slnka. Planéta Merkúr je najmenšia z ôsmich planét našej Slnečnej sústavy, pričom obieha okolo Slnka v jeho bezprostrednej blízkosti. Napriek tomu, že …

více »

Strava a obezita matky se propisuje i do mléka

Období těhotenství a kojení je kritickým „oknem“, kdy se nastavují budoucí sklony k obezitě a metabolickým chorobám. Mateřská strava a obezita zanechávají v mléce i v dětském metabolismu „otisky“, které mohou zvýšit riziko obezity. Část škod lze však zmírnit zdravějším jídelníčkem v období kojení. Dvě nové studie vědců z Univerzity …

více »

Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?

Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, …

více »

Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv

Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …

více »

Patogeny ve vodě odhalíme už za několik hodin

Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví. Novinka totiž detekuje a identifikuje DNA patogenních mikroorganismů, v laboratoři se tedy nemusí bakterie …

více »

Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a vysoká teplota vody

Atmosférický dusík je sinicemi fixován ve formě amoniaku a ten je pro ryby toxický. Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic …

více »

Umělá inteligence kopíruje vědce, má své výsledky umět zdůvodňovat

Výzkumníci z australské Monash University a dalších institucí vyvinuli nástroj generativní umělé inteligence, který má napodobovat práci vědců a podporovat a urychlovat proces vědeckých objevů. Systém LLM4SD (Large Language Model 4 Scientific Discovery) podle autorů dokáže provádět základní kroky vědeckého výzkumu, tj. vyhledávat užitečné informace z literatury a vytvářet hypotézy …

více »

Mohlo by buněčné jádro být virového původu?

Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …

více »