science

Proč studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy

Základní informace pro uchazeče o studium Kdo jsme? Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy je druhou největší vědecko-výzkumnou institucí v České republice, a to jak z hlediska počtu vědeckých výsledků, tak i na základě hodnocení jejich kvality. Na fakultě budete mít téměř 5000 spolužáků – 2200 studentů v bakalářském, 1200 v magisterském …

více »

Nejen krávy: tvorba metanu v trávicím traktu bezobratlých živočichů

periodická tabulka

Termiti a mnohonožky. Jedním z významných a nejúčinnějších skleníkových plynů je metan. Každý rok se do zemské atmosféry uvolňuje téměř 600 Tg metanu, z čehož asi 60 procent připadá na antropogenní emise. Metan se vytváří v průmyslu, energetice, zemědělství a v odpadovém hospodářství. Přírodní zdroje přispívají ke globálním emisím CH4 …

více »

Česko se připojilo k zemím vyvíjejícím evropskou kvantovou komunikační infrastrukturu

Plánované komunikační kanály mají prioritně sloužit k zabezpečení kritické informační infrastruktury. Prvním krokem bude kvantová distribuce šifrovacích klíčů. Česká republika se dnes připojila k celoevropskému projektu, jehož cílem je vybudování celoevropské kvantové komunikační infrastruktury. Ta umožní zcela bezpečný přenos informací mezi všemi zeměmi EU. Za Českou republiku oficiální listinu o …

více »

Na olympiádě budou roznášet pití roboti od Toyoty

Při podání ruky jinému člověku má operátor ovládající robota takřka stejný pocit, jako kdyby sám stiskl ruku. Na olympijských hrách v Tokiu se představí roboti z produkce automobilky Toyota, kteří budou uvádět diváky na svá místa, pomáhat hendikepovaným lidem, roznášet občerstvení nebo třeba sbírat sportovní náčiní při závodech. Největší hvězdou bude …

více »

Unikátní centromery u chromozómů kokotice evropské

Rostlina kokotice evropská je pravděpodobně dobře známa díky svému parazitickému způsobu života. Méně lidí už patrně ví, že má degenerované chloroplasty, což jsou organely které jsou pro většinu rostlin nepostradatelné. Česko-německý tým vědců nyní objevil další zvláštnost tohoto rostlinného parazita – oblasti chromozómů zodpovědné za správné rozdělení dědičné informace při …

více »

Enzym akrosin je nadějí pro neplodné páry

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Myší modely jsou omezené, výzkum akrosinu byl proveden na geneticky upravených křečcích. Neschopností počít dítě přirozenou cestou je na světě postiženo podle různých odhadů minimálně 10 % partnerských párů. Nyní se patrně otevírá nový směr bádání: vědci jednoznačně potvrdili roli enzymu akrosin, o němž se sice předpokládalo, že je klíčový …

více »

Astronomové našli planety v obyvatelné oblasti, které bychom mohli brzy vidět na vlastní oči

Tempo výzkumu exoplanet nyní možná udává tranzitní fotometrie – díky objevům Keplera, TESS a brzy i studiím z družice Cheops, ale velké posuny dělá také metoda měření radiálních rychlostí. Zlepšuje se nejen železo v podobě lepších spektrografů, ale také díky lepším analytickým nástrojům. V roce 2009 vyšla studie, která se …

více »

Vědci asi našli kosti bojovníků z bitvy u Lipan

Pozůstatky z kostnice v Žehuni. Na kostech byla nalezena zranění husitskými zbraněmi. Radiokarbon hypotézu potvrzuje. Tým odborníků vedený prof. MUDr. Václavem Smrčkou, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale …

více »

Chystá se další mise pro Starlink

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX, vloni prohlásila, že na rok 2020 plánuje SpaceX zhruba 24 startů Falconů 9 jen pro budování obří družicové sítě Starlink, což vychází na jeden start za 14 dní. První týdny nového roku ukazují, že SpaceX má snahu tato slova potvrdit i v praxi. Sedmého ledna Falcon …

více »

Metalurgie jako rituál

První měděné výrobky nebyly praktickými předměty. Makotřasy, archeoastronomie a megalitický yard. Po obou stranách dálnice D7 před odbočkou na Kladno byly v roce 1974 k vidění nezvyklé terénní práce. Šlo o geofyzikální magnetometrický průzkum jedné z nejvýznamnějších památek pozdní doby kamenné (eneolitu) v Čechách, příkopovitého ohrazení v Makotřasech u Kladna. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close