Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, …
více »Planety dále od svých hvězd
Nejrůznějších jupiterů, saturnů či neptunů objevili astronomové hodně. Většinou k nim však musíme připojit slovo horký. Jak moc jsou běžné skutečné kopie plynných obrů z naší Sluneční soustavy? Jsou obří planety s dobou oběhu 8, 10, 20 let běžné? Na tuto triviální otázku je velmi těžké odpovědět. Dvě klíčové metody …
více »Stephen Hawking: Struny a stroje času (2)
Jak už jsem uvedl, tyto výsledky nezávisejí na Einsteinových rovnicích, ale jen na vlastnostech, které by musel mít zakřivený prostoročas, aby vznikly uzavřené časupodobné smyčky v konečné oblasti. (pokračování včerejšího úryvku) Teď přichází na řadu otázka: Jakou hmotu by pokročilá civilizace potřebovala, aby zakřivila časoprostor natolik, že vznikne stroj času …
více »Objasnění funkce miltefosinu, potenciální látky k léčbě alergií
Jedním z mnoha druhů buněk imunitního systému jsou tzv. žírné buňky, které se účastní obrany proti mnohobuněčným parazitům, zánětlivých či alergických reakcí. Hrají významnou roli také při vzniku některých autoimunitních chorob, jako je revmatická artritida nebo roztroušená skleróza. Léčba těchto nemocí, jejichž vznik je spojen s narušenou funkcí žírných buněk, …
více »Stephen Hawking: Struny a stroje času
Plochý časoprostor uzavřené časupodobné smyčky neobsahuje. Neobsahují je ani ta řešení Einsteinových rovnic, která byla původně známa. Einstein byl proto šokován, když v roce 1949 Kurt Gödel nalezl řešení, které popisovalo vesmír plný rotující hmoty s uzavřenými časupodobnými smyčkami procházejícími každým bodem. Gödelovo řešení vyžadovalo existenci kosmologické konstanty, o níž …
více »Posouvání mikroobjektu pomocí rotace fotonů
Částice nezůstává ve světelné pasti, ale má tendenci obíhat kolem ní po orbitě, jejíž poloměr se zvětšuje s rostoucím počtem fotonů. Velkého úspěchu dosáhlo oddělení Mikrofotoniky Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně (ÚPT AV ČR), když přispělo dalšími cennými poznatky k tématu, za které byla před měsícem …
více »Funkční grafen ochladí smartphony
Funkční grafen by měl jít vyrábět i v průmyslovém měřítku. Jedna z nejpozoruhodnějších inovací, kterou představila společnost Huawei koncem minulého roku, se týká patentu na funkční grafen. Nový materiál přináší podstatně lepší možnosti chlazení nejen mobilních zařízení v době, kdy se nároky na jejich výkon neustále zvyšují. Na získání patentu se kromě …
více »Neutrina vrhají nové světlo na fúzní reakce uvnitř Slunce
Už několik desetiletí se vědci snaží ovládnout fúzní reakci, která by se mohla stát zdrojem energie budoucnosti. Jenže příroda se brání, a tak se zatím musíme učit třeba u naší životadárné hvězdy Slunce. Tam totiž fúzní reakce probíhají a leccos se o nich můžeme dovědět prostřednictvím neutrin. Fyzikům zapojeným do …
více »Dočkáme se zatmění Měsíce s tyrkysovým nádechem?
V pondělí 21. ledna časně ráno se odehraje poslední úplné zatmění Měsíce tohoto desetiletí. V pondělí 21. ledna 2019 se v časných ranních hodinách Měsíc nad Českou republikou ponoří na 1 hodinu a 2 minuty celým svým diskem do zemského stínu. Nastane tak úplné zatmění Měsíce, které bude navíc na dlouhá léta …
více »Datována nejstarší studna v Evropě
Stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 př. n. l. Vědci Mendelovy univerzity v Brně datovali nejstarší dřevěnou archeologickou konstrukci v Evropě. Jde o studnu, která je stará přes 7000 let a zachovala se díky vysoké hladině spodní vody. Studnu z dob prvních zemědělců vykopali loni …
více »