science

Mohlo by buněčné jádro být virového původu?

Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou …

Read More »

Týden na ITBiz: Velké jazykové modely překonávají člověka i v emoční inteligenci

Čip využívající spinové vlny funguje poprvé bez externích magnetů. Počet kybernetických incidentů v ČR byl v lednu nejvyšší za poslední rok. Čip využívající spinové vlny funguje poprvé bez externích magnetů Vědci vytvořili první integrované a plně laditelné zařízení založené na spinových vlnách (magnonech), které otevírá nové možnosti pro telekomunikace budoucnosti, …

Read More »

Sonda Juno změřila mocnost ledového krunýře Europy

Data z mise Juno od agentury NASA poskytla nové informace o mocnosti a podpovrchové struktuře ledové krusty obklopující Jupiterův měsíc Europa. S použitím palubního mikrovlnného radiometru MWR (Microwave Radiometer) mohli vědci zapojení do mise určit, že průměrná mocnost krunýře se v oblasti pozorované během průletu sondy kolem Europy z roku …

Read More »

Většina případů Alzheimerovy choroby souvisí s variantami jediného genu

Podle nové analýzy by bez vlivu jediného genu (APOE) nemohlo dojít k více než 90 % případů Alzheimerovy choroby. Bez tohoto genu by podle stejné studie pravděpodobně nevznikla téměř polovina všech případů demence (poznámka: Alzheimerova choroba se zde bere jako podmnožina „demence“). Vědci pokládají tento gen (respektive protein, který produkuje) …

Read More »

Po stopách pravěkých slévačů

Experti poodkrývají tajemství jedné z nejstarších kamenných forem na odlévání kovových předmětů na našem území. Konkrétně jde o kamenný kadlub, který sloužil v době bronzové k masivní produkci hrotů kopí. Našel jej v roce 2007 majitel jednoho z domů v obci Morkůvky na jižní Moravě na své zahradě. Experti zapojení do projektu RES-HUM ve spolupráci s Archeologickým …

Read More »

GABAB – KCTD16 je slibný cíl pro vývoj šetrnějších analgetik

Bolest vzniká a je udržována v komplexních nervových drahách, kde je klíčová rovnováha mezi vzrušivými a tlumivými signály v zadních rozích míchy. Narušení této rovnováhy může vést ke zvýšení citlivosti a přetrvávající (chronické) bolesti. Tým Jiřího Palečka, vedoucího Oddělení výzkumu bolesti Fyziologického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Ústavem experimentální …

Read More »

Výzkumníci FN Ostrava díky umělé inteligenci dokáží vizualizovat cévy tlustého střeva

FN Ostrava je jednou z prvních nemocnic v České republice, která využívá umělou inteligenci (AI) k předoperační 3D vizualizaci cév v oblasti tlustého střeva. V rámci vědecko-výzkumného centra LERCO vznikl projekt, jenž s použitím AI dokáže vytvořit 3D virtuální model cévního řečiště orgánů dutiny břišní. Chirurgové si tak před složitými …

Read More »

Chytré technologie chrání přírodu: drony, senzory a AI pomáhají v místech, kde lidské síly nestačí

Využití moderních technologií v ochraně přírody už dávno není jen vizí budoucnosti. Drony, senzory nebo umělá inteligence dnes pomáhají sledovat ohrožené druhy, vyhodnocovat data z těžko přístupných oblastí a navrhovat efektivnější způsoby, jak chránit přírodní bohatství. Huawei iniciativa Tech4Nature, která propojuje experty na technologie s ochránci přírody po celém světě, …

Read More »

Karpatské lesostepní louky

Pokud se máme uceleně vyjádřit k možným příčinám mimořádné diverzity karpatských lesostepních luk na malé škále, je na místě shrnout dosud předložené hypotézy. Na nejobecnější úrovni byly navrženy desítky mechanizmů umožňujících koexistenci druhů a tím zvyšujících lokální druhovou bohatost [105, 242, 347, 375]. Pokud se týká konkrétně karpatských lesostepních luk, …

Read More »