Zářivé, výrazné barvy a jejich speciální vzory se v přírodě u živočichů vyskytují ze dvou hlavních důvodů: aby přitahovaly sexuální partnery nebo odstrašovaly predátory (což může souviset s tím, že se příslušníci jednoho druhu připodobňují dejme tomu druhu jedovatému; nebo jde o druh, který je skutečně jedovatý nebo cca nepoživatelný a takto to zdůrazňuje „poctivě“).
Vědci z Arizonské univerzity se nyní na zářivé barevné vzory suchozemských obratlovců zkusili podívat optikou evoluce. Zjistili přitom silnou korelaci mezi funkcí jasných barev zvířat a vzorci aktivity předků současných druhů. Druhy, které používají své jasné barvy jako sexuální signál, mají předky, kteří byli aktivní během dne. Naopak u druhů, které používají aposematismus (jasné zbarvení varující predátory), bylo zjištěno, že jejich předci patřili k nočním druhům. Přitom nezáleží na tom, jakým konkrétním biochemickým mechanismem druh barvy vytváří.
Zajímavé je, že souvislost varovných barev se současným způsobem života se už prokázat nepodařila. Barvy tak, alespoň dle této studie, vypovídají spíše o způsobu života předků současných druhů než o tom, jak to funguje dnes.
Obecně: barevné vzory mají i druhy, které skoro nevidí nebo pořádně barvy nerozlišují (hadi, obojživelníci; ti se navíc často páří v noci…). Zde je tedy logické předpokládat, že se jedná o signál směřující nikoliv k příslušníkům vlastního druhu, ale jinam – asi k predátorům.
Do studie její autoři zahrnuli 1 824 druhů suchozemských obratlovců a všechny jejich hlavní skupiny – obojživelníky, savce, ptáky, krokodýly, želvy, ještěry i hady. Mezi „nápadné“ barvy byly v rámci studie zařazeny červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová. Jen málo druhů žije v pestrém prostředí, takže nápadné barvy zvířat vystupují z přirozeného pozadí. Výsledky ukázaly, že tato paleta barev byla používána pro oba různé účely zhruba ve stejné míře, pouze modrá barva má roli odlišnou; modrá funguje skoro jen jako signál pro partnera, nikoliv k odrazování.
Autoři příslušného výzkumu chtějí svou práci dále rozšířit na studium evoluce barev i u dalších skupin, např. hmyzu a rostlin (zde vstupuje do hry, že i lákání může být určeno jinému druhu, opylovači; a neodrazuje se jen predátor, ale i parazit, např. hmyz kladoucí vajíčka do rostlinné tkáně).
Zachary Emberts et al, Why are animals conspicuously colored? Evolution of sexual versus warning signals in land vertebrates, Evolution (2022). DOI: 10.1111/evo.14636
Zdroj: University of Arizona / Phys.org
Poznámky PH:
Nakolik ovšem víme spolehlivě, zda nějaké minulé, dnes už neexistující druhy byly denní nebo noční?
Jak jednoznačně odlišit, zda jde o sexuální signál nebo sdělení pro potenciální predátory? Pokud se zbarvení obou pohlaví liší, bude platit první možnost. Ale asi může někdy nastat případ, kdy je cílem současně odradit útočníka i přilákat partnera.
Pěstitel vína kdysi nastříkal vinohrad roztokem modré skalice, aby víno vypadalo odpudivě pro sousedy s dlouhými prsty a objevil, že postřik chrání proti některým chorobám vína. Předvedl jak funguje přirozený výběr. Něco vznikne kvůli něčemu a ještě se to pak k něčemu jinému hodí.