Slábnutí jasu Betelgeuse. ESO Very Large Telescope. Credit: ESO/M. Montargès et al.

Betelgeuse skutečně hned tak nevybuchne

Zrovna před rokem byl zaznamenán prudký pokles jasu hvězdy Betelgeuse, a toto ztmavení vyvolalo spekulace o tom, zda se nestaneme svědky výbuchu supernovy. Mezitím se objevilo několik studií, které tuto možnost prakticky vyvracely.
Nová práce potvrzuje, že hvězda se nachází teprve na samém počátku fáze „spalování“ helia, a supernovou se tedy stane až za více než 100 000 let. Vědci také reportují, že oproti dřívějším měřením má Betelgeuse menší hmotnost a poloměr a nachází se blíže Zemi. Jinak studie tvrdí, že dříve zaznamenané proměny jasnosti Betelgeuse byly způsobeny běžnými pulzacemi hvězdy (mechanismus kappa) a za větší ztemnění na počátku loňského roku mohl oblak prachu.
Viz také: Proč slábla záře Betelgeuse: za vše asi mohl prach

Čísla podle nové studie: hmotnost Betelgeuse mezi 16,5 a 19 slunečních hmot, tedy o něco méně, než se dosud předpokládalo. Podle některých starších studií by hvězda mohla být obrovská, větší než oběžná dráha Jupiteru. Aktuálně se zdá, že hvězda expandovala asi do 2/3 vzdálenosti Slunce-Jupiter, jinak řečeno má průměr jako 750 Sluncí. Na velikosti závisejí přitom i odhady vzdálenosti Betelgeuse od Země. Vědci tvrdí, že je to pouhých 530 světelných let, tedy o celou čtvrtinu blíže, než se dosud předpokládalo. To je celkem velký rozdíl.
Ať tak či tak, i když svědky výbuchu supernovy budeme jen stěží, přece jen je Betelgeuse dost blízko tomuto kroku a současně dost blízko od nás, takže nám poskytuje výjimečnou možnosti studovat tuto fázi hvězdné evoluce.
Studii zastřešil Kavli Institute na University of California v Santa Barbaře. Výzkumný tým vedla Meridith Joyce z Australian National University.
Betelgeuse je obvykle jednou z nejjasnějších a nejznámějších hvězd zimní oblohy, nachází se v levém ramenu souhvězdí Orion.

Meridith Joyce et al, Standing on the Shoulders of Giants: New Mass and Distance Estimates for Betelgeuse through Combined Evolutionary, Asteroseismic, and Hydrodynamic Simulations with MESA, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/abb8db
Zdroj: Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close