Sciencemag.cz
Doporučujeme
Černoděrový měsíc by podle Loeba mohla dokázat vytvořit už civilizace typu II Kardašovy škály.
Nositel Nobelovy ceny a Hawkingův spolupracovník Roger Penrose jako první navrhl proces čerpání energie z černých děr. Hmota by byla nasměrována k rychle rotující černé díře, přitom ji bude urychlovat její rotace . „Kulička“ se pak rozpadne, jednu část černá díra zkonzumuje, druhá poletí pryč urychlena a s vyšší energií, než měla původní hmota (poznámka: stane se tak na úkor rychlosti rotace černé díry).
Od té doby řada vědců navrhla, že vyspělé civilizace by mohly tuto metodu (Penroseův proces) využít jako zdroj energie a že se jedná o technosignaturu, kterou bychom měli sledovat. Matt Williams na Universe Today v této souvislosti zmiňuje hypotézu Johna M. Smarta, že vyspělé civilizace by se kvůli dostupné energii mohly přesouvat právě do blízkosti černých děr.
Avi Loeb z Harvardu (poznámka: to je ovšem člověk, který na sebe tvrzením, dle něhož byl extrasolární objekt Oumuamua kosmickou lodí, upozornil spíš negativně) nyní přichází s konceptem Black Hole Moon. Zde se ovšem nespoléhá na Penroseův proces, ale na Hawkingovo záření. Vyspělá civilizace by zkonstruovala černou díru, která by obíhala kolem její domovské planety. Tato černá díra by byla velmi malá, vážila by pouhých sto tisíc tun. Vzhledem k tomu by se za normálních okolností rychle vypařila (asi za rok a půl), mohla by být nicméně udržována tím, že by se do ní nechávala padat další hmota – prý stačilo 2,2 kg za sekundu.
Šlo by tak vlastně o „přeměnu hmoty na energii se 100% účinností“. Černá díra o hmotností 10 na 8 kg by mohla poskytovat výkon 4 x 10 na 15 wattů. (Poznámka PH: původní text zde dodává, že podobně 100% účinnost by měla i přeměna hmoty na energii prostřednictvím anihilace částic a antičástic a diskutuje se, co je technicky realizovatelnější – v příslušném měřítku. Prý ta černá díra. Ovšem navíc těžko produkovat antičástice bez dodání energie.)
Zdrojem pro černou díru by mohla být jakákoliv hmota, třeba odpad. (PH: Napadají mě v této souvislosti i obdobné myšlenkové experimenty používat černou díru k „úklidu“ ve smyslu boje s entropií.)
(Ještě jedna poznámka, kdo si to bude přepočítávat. Rychlost produkce Hawkingova záření se s ubývající hmotností černé díry zvyšuje. Kdybyste si řekli, že do černé díry nic házet nebudete, zářením 4 x 10 na 15 wattů „nespálíte“ 10 na 8 kg za rok a půl.)
Černoděrový měsíc by podle Loeba mohla dokázat vytvořit už civilizace typu II Kardašovy škály („hvězdná civilizace“ ovládající svou hvězdu a soustavu, případně budující Dysonovy sféry atd.), ale tento předpoklad je zase založen na konstrukci černé díry „ze samotného světla“, což také jiné studie zpochybňují.
Nicméně to není zase tak podstatné – když nám jde primárně o signatury mimozemských civilizací, klíčové na tom všem je, zda bychom tedy „měsíc v podobě černé díry“ dokázali zaznamenat. A to prý právě ano. Viděli bychom planetu, na kterou z měsíce dopadá záplava záření gama, aniž by ale tento měsíc měl „hvězdou“ hmotnost.
Abraham Loeb, Illumination of a Planet by a Black Hole Moon as a Technological Signature, Research Notes of the AAS (2024). DOI: 10.3847/2515-5172/ad6e7a
Zdroj: Matt Williams: Professor proposes how a black hole in orbit around a planet could be a sign of an advanced civilization, Universe Today a další
cerna dira s hmotnosti 100 tisic kg ma velikost ~10 na -23 m.