Sciencemag.cz
Doporučujeme
Když jsme nedávno zaznamenali pokles jasu hvězdy Betelgeuse, spekulovalo se o tom, že by se mohla stát supernovou. Logicky s tím pak vyvstala otázka, zda by to nějak ovlivnilo nás, respektive život na Zemi obecně.
Viz také: Jak to bylo s Betelgeuse
Chování Betelgeuse se nakonec vysvětlilo jinak. Vědci z Mnichovské technické univerzity ale nyní uvádějí, že našli důkazy o výbuchu supernovy, která poblíž Země explodovala před 2,5 miliony let. Z této doby pocházejí vrstvy manganové horniny, v nichž se podařilo objevit izotopy železa (60-Fe) a manganu (53-Mn). Analýza byla provedena pomocí tzv. urychlovačové hmotnostní spektrometrie, což je jedna z vůbec nejcitlivějších analytických metod. První autor studie Gunther Korschinek uvádí, že především přítomnost příslušného manganu znamená těžko zpochybnitelný důkaz supernovy. Na Zemi se mangan vyskytuje především v podobě izotopu 55, naopak izotop 53 je hojný ve vesmíru, odkud na Zemi v minimálním množství dopadá jako prach. Urychlovačová hmotnostní spektrometrie je ale tak citlivá, že z obsahu několika atomů umožňuje následně vypočítat i hmotnost vybuchlé hvězdy – alespoň přibližně, supernova měla mezi 11 až 25 Slunci. Vědci současně na základě vzorku přesně určili poločas rozpadu 53-Mn; dosud bylo provedeno pouze jedno takto přesné měření. Výsledek je 3,7 milionu let.
Vybuchující hvězda byla od Země dostatečně daleko, takže událost nezpůsobila nějaké velké vymírání. Množství kosmického záření dopadajícího na zemský povrch ovšem na několik tisíciletí vzrostlo. Výsledkem mohla být větší tvorba mraků, což by zase mohlo způsobit ochlazení – právě v někdy v té době (i když možná trochu dřív, spíše před 2,6 miliony lety) začala doba ledová (a samozřejmě – nevysvětluje se tím , že dob ledových pak bylo několik).
G. Korschinek et al, Supernova-Produced Mn53 on Earth, Physical Review Letters (2020). DOI: 10.1103/PhysRevLett.125.031101
Zdroj: Technical University Munich / Phys.org
