Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pokračující archeologický výzkum jednoho z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století n. l. přinesl objev téměř neporušené kostry bojovníka. Mladý muž byl do hrobu, zkoumaného na katastru zaniklé obce Mušova, pochován se svým kopím a dvěma psy. Mimořádná kvalita dochování jeho kosterních pozůstatků zásadně přispěje k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu či stravovacích zvyklostí.
„Výzkumy pohřebišť z období stěhování národů přispějí k bližšímu pochopení jevů, jako jsou migrace obyvatelstva, vztah člověka ke krajině a přírodnímu prostředí či projevy sociálních rozdílů, které intenzivně zajímají i dnešní společnost v celé Evropě,“ říká Mgr. Zuzana Loskotová, Ph.D., specialistka na tuto historickou etapu z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Již od počátku května pokračuje dlouholetý systematický terénní archeologický výzkum pohřebiště z doby stěhování národů na jižním břehu Novomlýnských nádrží pod Pavlovskými vrchy. Terénní odkryvy na nenápadném poli vedle rychlostní komunikace vedoucí z Brna do Mikulova probíhají v rámci tzv. Junior Star projektu Grantové agentury ČR, jehož hlavní řešitelkou je Mgr. Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Projekt, který nese název „Langobardská populace na Moravě. Interdisciplinární výzkum nekropolí doby stěhování národů“, se zaměřuje na bližší poznání pohřebišť, na nichž byli v pohnutém časovém úseku 5. a 6. století n. l. na jihu Moravy pochováni příslušníci různých germánských kmenů, mezi nimiž lze zmínit např. Svéby, Heruly a v závěrečné fázi zejména Langobardy.
Na tomto pohřebišti, kde nyní vrcholí další etapa terénních výzkumů, bylo pomocí nedestruktivních průzkumných metod, jako jsou fotografie pořízené z letadla a geofyzikální průzkum, identifikováno na 250 hrobů. Tím se řadí mezi největší nekropole kmene Langobardů na našem území vůbec. Během několika výzkumných sezón bylo již prozkoumáno celkem 76 hrobů. V letošní sezóně se podařilo mimo jiné odkrýt a zdokumentovat hrob langobardského bojovníka z 6. století n. l. Mladý muž zde byl pohřben společně se svým kopím, dvěma psy a koňským udidlem. Hrob se vyznačuje mimořádně kvalitně dochovanými kosterními pozůstatky zemřelého. To je pro stěhování národů vzácností, neboť se hroby v této historické éře systematicky vykrádaly. Většinou při tom docházelo nejen ke ztrátě předmětů původně vložených se zemřelým do hrobu, ale také ke značnému poškození kostry. To často znemožňuje i odborné antropologické a přírodovědné zkoumání, které je nezbytnou součástí moderního interdisciplinárního pojetí archeologického výzkumu.
Také podstatou systematických výzkumů Mgr. Zuzany Loskotové, Ph.D. je interdisciplinární pojetí, v němž archeologové v maximální míře spolupracují s odborníky z jiných vědních oblastí a využívají nejrůznější analýzy přírodních věd (např. izotopové a aDNA analýzy, paleopatologie a další). Záměrem je co nejkomplexnější poznání zkoumaných komunit včetně nalezení odpovědí např. na otázky, jaký byl fyzický vzhled a zdravotní stav tehdejších obyvatel našeho území, z čeho se skládala jejich strava a v jak velké míře docházelo ke kontaktům mezi různými etnickými skupinami. Proto je tento výzkum též plnohodnotně zapojen do široké mezinárodní kooperace probíhající na poli genetického výzkumu v rámci ERC Synergy Grantu „HistoGenes. Integrating Genetic, Archaeological, and Historical Perspectives on Eastern Central Europe, 400–900 AD.“ V průběhu řešení tohoto ambiciózního projektu má být genetickému výzkumu podrobeno až 6 tisíc jedinců ze střední a východní Evropy. Jeho výsledky by měly přinést nové zásadní poznatky o procesu utváření obyvatelstva raně středověké Evropy.
zde by se dalo podotknout, ze „psi pohrby“ znamenaji mnohdy vlastne „psi obeti“, neni to doklad lasky ke psum, spise naopak, alespon z dnesniho pohledu. i kdyz samozrejme – mohlo se stat, ze v boji zahynul clovek i pes. nebo oba umreli prirozenou smrti v ruznych dobach a do jednoho hrobu umisteni treba postupne/dodatecne…