Sciencemag.cz
Doporučujeme
O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států Čingischánovy říše). Na konci neúspěšného obléhání se jako malý dárek na rozloučenou přes hradby střílely mrtvoly a od těch se infikovali i obléhaní…
Kde ale nákaza vzala? Její zdroj se nejčastěji hledal ve východní Asii, konkrétně v Číně (jen snad poznámka, toto se předpokládalo dávno před koronavirem). Naopak jediné dosud dostupné archeologické nálezy raných obětí epidemie pocházejí ze Střední Asie, z blízkosti jezera Issyk Kul v dnešním Kyrgyzstánu.
Tyto nálezy ukazují, že v letech 1338 a 1339 epidemie prakticky zničila místní obchodní komunitu. Už vykopávky, které proběhly před téměř 140 lety, odhalily náhrobní kameny s označeními svědčícími o tom, že v těchto letech zde lidé umírali na neznámou epidemii. V nové studii mezinárodní tým vědců analyzoval DNA z lidských ostatků a také historické a archeologické údaje ze dvou středoasijských lokalit, kde se mor měl vyskytovat. Už první výsledky výzkumu ukázaly, že u jedinců s datem úmrtí 1338 (tedy datem odpovídajícím v místním počítání času, jistěže) na náhrobcích byla identifikována DNA morové bakterie Yersinia pestis. „Konečně jsme mohli prokázat, že epidemie zmíněná na náhrobcích byla skutečně morem,“ uvedl Phil Slavin z britské University of Sterling, jeden z hlavních autorů studie..
Vědci již dříve spojovali počátek černé smrti s masivní diverzifikací morových kmenů. Předpokládalo se, že k ní došlo někdy mezi 10. a 14. stoletím. Autoři nové studie sestavili kompletní genomy Yersinia pestis z lokalit v Kyrgyzstánu a zkoumali, jak by mohly souviset s touto událostí „velkého třesku“, tedy diverzifikací kmenů bakterie. „Zjistili jsme, že starobylé kmeny z Kyrgyzstánu se nacházejí přesně v uzlu této masivní diverzifikační události. Jinak řečeno, našli jsme zdrojový kmen černé smrti a dokonce známe i jeho přesné datum [myšleno rok 1338],“ tvrdí Maria Spyrou, hlavní autorka studie z univerzity v Tübingenu.
Odkud se však tento kmen vzal? Vyvinul se lokálně, nebo se do této oblasti rozšířil odjinud? Mor není primárně chorobou lidí, bakterie přežívá v populacích volně žijících hlodavců v morových rezervoárech. Starobylý středoasijský kmen, který způsobil epidemii v letech 1338-1339 v okolí jezera Issyk Kul, tedy musel pocházet z jednoho takového rezervoáru. Moderní kmeny, které jsou nejblíže příbuzné tomuto starobylému kmeni, se dnes vyskytují v morových rezervoárech v okolí pohoří Ťan šan (Tian Shan), tedy velmi blízko místa, kde byl nalezen starobylý kmen z období středověku. „To ukazuje na původ předka černé smrti ve Střední Asii,“ shrnuje Johannes Krause, hlavní autor studie a ředitel Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.
Zdroj: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology / Heritage Daily
https://doi.org/10.1038/s41586-022-04800-3
Viz také:
Středověká morová pandemie měla složitější průběh
Středověká metla: mor, nebo antrax?
