Pixabay License. Volné pro komerční užití

Středověká černá smrt měla asi původ ve Střední Asii

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států Čingischánovy říše). Na konci neúspěšného obléhání se jako malý dárek na rozloučenou přes hradby střílely mrtvoly a od těch se infikovali i obléhaní…
Kde ale nákaza vzala? Její zdroj se nejčastěji hledal ve východní Asii, konkrétně v Číně (jen snad poznámka, toto se předpokládalo dávno před koronavirem). Naopak jediné dosud dostupné archeologické nálezy raných obětí epidemie pocházejí ze Střední Asie, z blízkosti jezera Issyk Kul v dnešním Kyrgyzstánu.
Tyto nálezy ukazují, že v letech 1338 a 1339 epidemie prakticky zničila místní obchodní komunitu. Už vykopávky, které proběhly před téměř 140 lety, odhalily náhrobní kameny s označeními svědčícími o tom, že v těchto letech zde lidé umírali na neznámou epidemii. V nové studii mezinárodní tým vědců analyzoval DNA z lidských ostatků a také historické a archeologické údaje ze dvou středoasijských lokalit, kde se mor měl vyskytovat. Už první výsledky výzkumu ukázaly, že u jedinců s datem úmrtí 1338 (tedy datem odpovídajícím v místním počítání času, jistěže) na náhrobcích byla identifikována DNA morové bakterie Yersinia pestis. „Konečně jsme mohli prokázat, že epidemie zmíněná na náhrobcích byla skutečně morem,“ uvedl Phil Slavin z britské University of Sterling, jeden z hlavních autorů studie..
Vědci již dříve spojovali počátek černé smrti s masivní diverzifikací morových kmenů. Předpokládalo se, že k ní došlo někdy mezi 10. a 14. stoletím. Autoři nové studie sestavili kompletní genomy Yersinia pestis z lokalit v Kyrgyzstánu a zkoumali, jak by mohly souviset s touto událostí „velkého třesku“, tedy diverzifikací kmenů bakterie. „Zjistili jsme, že starobylé kmeny z Kyrgyzstánu se nacházejí přesně v uzlu této masivní diverzifikační události. Jinak řečeno, našli jsme zdrojový kmen černé smrti a dokonce známe i jeho přesné datum [myšleno rok 1338],“ tvrdí Maria Spyrou, hlavní autorka studie z univerzity v Tübingenu.
Odkud se však tento kmen vzal? Vyvinul se lokálně, nebo se do této oblasti rozšířil odjinud? Mor není primárně chorobou lidí, bakterie přežívá v populacích volně žijících hlodavců v morových rezervoárech. Starobylý středoasijský kmen, který způsobil epidemii v letech 1338-1339 v okolí jezera Issyk Kul, tedy musel pocházet z jednoho takového rezervoáru. Moderní kmeny, které jsou nejblíže příbuzné tomuto starobylému kmeni, se dnes vyskytují v morových rezervoárech v okolí pohoří Ťan šan (Tian Shan), tedy velmi blízko místa, kde byl nalezen starobylý kmen z období středověku. „To ukazuje na původ předka černé smrti ve Střední Asii,“ shrnuje Johannes Krause, hlavní autor studie a ředitel Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Zdroj: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology / Heritage Daily
https://doi.org/10.1038/s41586-022-04800-3

Viz také:
Středověká morová pandemie měla složitější průběh
Středověká metla: mor, nebo antrax?

Molekulární kvantové počítače mohou mít vyšší stabilitu qubitů

Jednotlivé bloky kvantových počítačů by se mohly skládat pomocí větších molekul, jejich samovolného uspořádávání nebo …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close