Sciencemag.cz
Doporučujeme
Příznivý vliv upírů na stabilitu ekonomického prostředí. Silvestrovská povídka.
Sedm je divů centrálních galaxií: krvevody Denibanu, stín modrého měsíce nad Archeranem, zpívající kapradiny Nganku, písečné moře Ultairu, pěnivé víno Aldebaranu, dekadentní nevěstince Sarkomandu a nekonečné knihovny Babyloniaky. Pak je zde ovšem div osmý, méně proslulý, pro řádný chod galaxie však mnohem důležitější než atrakce určené přesyceným, znuděným turistům.
Burzy planety Denebos představují největší finanční centrum známého vesmíru. Obchody se zde uzavírají výhradně v noci a s prvním paprskem místního slunce veškerá aktivita utichá. Má to svůj důvod: k největším a nejúspěšnějším obchodníkům na těchto kapitálových trzích patří totiž upíři. Teoreticky by sice bylo možné, aby příkazy k nákupu i prodeji vydávali na dálku ze svých rakví (Není pravda, že upíři po celý den spí, podobně jako neplatí pověra, že z oběti upíra se stane nový upír. K probuzení vysátého člověka dochází pouze výjimečně a v závislosti na okolnostech, které jsou krajně nejasné, pročež zastoupení upírů v populaci Denebu vykazuje jen mírně kolísavou tendenci.) či obchodovali pomocí smrtelných prostředníků, jež by v noci vybavili příslušnými instrukcemi. V minulosti probíhaly burzovní transakce právě tímto způsobem, nyní, když upíři již svoji identitu nemusí skrývat, však k podobným metodám není důvod.
Dominantní postavení upírů na kapitálových trzích je logické především vzhledem k jejich dlouhověkosti. Jen s perspektivou života po minimálně stovky dalších let dává smysl investovat do bezcenné půdy, která se však s dalším pokrokem civilizace promění v město, hledat na druhém konci světa naleziště suroviny, která je dosud levná a běžná (ale jednou nebude), s dostatečným předstihem se připravovat na budoucí změny vývojem nových technologií. Jen upír si může dovolit rozdělit své portfolio do zdánlivě nesmyslných projektů, z nichž však jeden vydá po tisíci letech zázračné plody. Nesmrtelný může hrát hru, v níž pravděpodobnost stojí na jeho straně jen těsně, protože k ní navíc přidá svůj čas. A jak tento čas plyne, koncentrují se tedy do rukou upírů rozhodující podíly denebských i dalších akcií.
Jak už bylo řečeno, v minulosti nebyli upíři na Denebu právě v oblibě a svoji totožnost museli úzkostlivě tajit. Tyto temné a kruté doby byly plné náhlých výbuchů xenofobie. Pogromy jsou však dnes již jen historií, česnek se nesmí pěstovat pod trestem smrti (vyjma malého území, kde se z něj extrahují látky používané ve farmaceutickém průmyslu), tolerance je nařízena zákonem a během dne, kdy jsou upíři bezmocní, chrání jejich obydlí státní policie i soukromé bezpečnostní agentury.
Ke změně vztahu k upírům (tento proces proběhl nejprve ve vyšších vrstvách, třebaže právě pro ně představovali upírští podnikatelé hlavní konkurenci) paradoxně přispěly právě úspěchy exorcistů. V několika státech Denebu došlo před tisíciletími až k úplnému vyhubení upírů, případně poslední z nich raději volili útěk ze země. Výsledkem očistného procesu však byla pokaždé pouze katastrofa. Bez jedinců, kteří sledují dlouhodobé cíle, měla společnost jako celek tendenci soustředit se pouze na okamžitý prospěch. Snížený objem obchodování, problémy s likviditou, nedostatek úvěrů a nefunkční kapitálový trh byly vždy jen počátkem. Následoval růst veřejného zadlužování, nadbíhání voličům pomocí úplatků placených z cizích kapes, inflační spirály, neuvážené drancování přírodních zdrojů, kolaps dlouhodobých projektů a investic.
Scénáře si byly podobné jako vejce vejci: bankroty, vzestup lůzy, úpadek pořádku přerůstající v občanskou válku (i bezpečnost jednotlivce, třebaže mu nyní nehrozilo vysání, tak byla nižší než ve státě ovládaném upíry), volání po vládě pevné ruky, která však situaci dokázala zlepšit vždy pouze krátkodobě. Chvíli se problémy sváděly na záškodnou činnost upírů v jiných státech, nakonec však bylo vždy třeba upíry s omluvou povolat zpět a poskytnout jim do budoucna rozsáhlé garance.
Výsledkem těchto proměn je současná netušená prosperita Denebu, jehož ekonomický a technologický vzestup nemá ve známém vesmíru obdoby. Přínos upírů se neomezuje na kapitálový trh. Jako dlouhověcí tvorové vnášejí do společnosti důležité know-how; kromě investičních specialistů jsou velmi ceněni jako konzultanti, ředitelé zavedených firem (dokáží totiž udržet osvědčenou firemní kulturu) a poradci pro zdravý životní styl, třebaže zde jsou jejich poznatky pro většinovou populaci použitelné pouze v omezené míře. Uplatnění nacházejí zdejší upíři i při výkladu nezvyklých astronomických úkazů či neobvyklých, přesto však občas se vracejících přírodních katastrof. Netřeba dodávat jejich obrovský přínos také pro místní historiografii (byť dějepisci vidí v upírech cosi omezujícího, protože jejich přesné vzpomínky brání lákavým, avšak příliš svévolným interpretacím minulosti).
Zůstal zde pouze jeden drobný problém, který stál i u kořene dávných pogromů, totiž stravovací návyky denebských burziánů. Jak ale nakonec pochopila místní elita, stabilita ekonomického systému je důležitější než několik nezvěstných. Podle nepsané dohody upíři své oběti nyní vyhledávají pouze mezi deklasovanými společenskými vrstvami. Upíři si sice občas stěžují, že konzumace krve nižších vrstev obyvatelstva pro ně nepředstavuje dostatečný chuťový požitek a vlastně je v rozporu s jejich důstojností (proč by se měl vážený finančník jakkoliv stýkat s jedinci na sociálním dně?), i pro ně je však výhodnější konsenzuální pravidla respektovat. Občas si tedy kvalitu vynahrazují kvantitou, výsledkem bývá nadváha (typická i pro jiné finančníky), mimochodem dobromyslně zesměšňovaná v místní humoristické literatuře.
Pojednání o sedmi divech světa obvykle končívá poučením, jaké si však vzít z příběhu planety Denebos? Máme snad předpokládat, že až vesmír dospěje do další fáze cyklu a ekonomiky celých galaxií by měly být uvrženy do krize, zůstane zde Denebos jako jediný ostrůvek prosperity v moři úpadku? Nebo snad i ostatní planety mají své upíry, pouze se o nich dosud neví a v důsledku toho se zde nepodařilo dojít k podobně výhodnému a transparentnímu uspořádání? Či snad na stabilitě ekonomik dalších planet mají zásluhu jiné mechanismy? Otázky bez odpovědí, vše je temné a zamotané, což ale dokonale vyhovuje těm, kdo si libují v luštění hádanek. V knihovnách Babyloniaky, které jsou sedmým divem světa, je problému denebských burz vyhrazeno celé patro ve tvaru Moebiovy smyčky…
úryvek z knihy
Pavel Houser: Sběratel měst
Dokořán 2019
Objednávka na Kosmas.cz
Město lze vybudovat z jediného motivu, nebo může v průběhu života města jediný jev postupně ovládnout celý prostor a vyplnit ho téměř beze zbytku. Ngrank je tvořen mosty, dění v Eryxu se točí kolem propojené sítě výtahů, Lilát je městem oživlých obleků a obyvatelé Sarkomandu se zvláštní náruživostí propadli kouzlu van. V případě dalších měst cestovatelé jako ústřední bod zmiňují knihovny, šachové partie, schodiště i věci zcela prchavé, blesky, sny či burzovní transakce. Mapy těchto krajin mohou být bludné, společníci i průvodci obludní… Pavel Houser sbírá města, mapy, knihovny, atlasy či katalogy od chvíle, kdy zjistil, že Italo Calvino, Jorge Luis Borges, H. P. Lovecraft, Stanisław Lem a řada dalších encyklopedistů nestihla své sbírky bohužel zkompletovat.
