Oumuamua, kometa nebo asteroid. První zjištěný objekt mezihvězdného původu, objeven v roce 2017. Představa umělce. Kredit: Credit: ESO/M. Kornmesser

C/2019 Q4 Borisov: mohli bychom na mezihvězdné kometě zkusit přistát?

Před dvěma lety prošla sluneční soustavou ‚Oumuamua, podle všeho první objekt, který jsme dokázali identifikovat jako pocházející z oblasti mimo sluneční soustavu. Výjimečná událost samozřejmě vzbudila velký zájem a objevily se i návrhy, abychom využili tak vzácnou příležitost a pokusili se na kometě (nebo spíše asteroidu či zbytku vybuchlé komety – na přesné povaze objektu nebyla úplná shoda) přistát.
Nyní jsme s velkým mediálním ohlasem zaznamenali další objekt tohoto typu, C/2019 Q4 (Borisov). Návrhy na misi se objevily znovu. Britští vědci z iniciativy i4is (Initiative for Interstellar Studies) si položili otázku, zda by to bylo realizovatelné a jaké nám současné technologie dávají v tomto ohledu možnosti. Borisov by měl bodem nejblíže Slunci projít letos v prosinci, měli bychom tedy relativně více času – objekt ‚Oumuamua jsme zaznamenali až ve fázi, kdy už sluneční soustavu opouštěl.
(Objevila se tehdy řada poměrně výstředních teorií, jedna z nich dokonce tvrdila, že jde o mimozemskou sluneční plachetnici. Zajímavým závěrem výzkumů byla také teorie, že podobné objekty nejen procházejí sluneční soustavou pravidelně, řada z nich zde i zůstává, jen už jejich původ nemáme jak zjistit.)
Andreas M. Hein i4is jako hlavní motivaci uvedl, že jakákoliv mise mimo sluneční soustavu je otázkou až vzdálené budoucnosti. Měli bychom proto využít možnosti na Borisovu přistát nebo se ke kometě alespoň těsně přiblížit. Mohli bychom tak získat přímé informace o složení a vývoji vzdálených hvězdných systémů i tamějších exoplanet. Navíc tyto objekty mezi jednotlivými soustavami putují stovky tisíc nebo i miliony let, za tu dobu se mohly srážet s jinými objekty a zachycovat materiál, jimž prolétaly. Poskytly by nám proto i informaci o mezihvězdném prostoru.
Na i4is už v době průletu ‚Oumuamuy vyvinuli software OITS (Optimum Interplanetary Trajectory Software), který by měl podobné mise optimalizovat. Už tehdejší závěr zněl, že současné technologie by misi umožňovaly. Nicméně ani u Borisova se to už nedá stihnout aktuálně, k oběma objektům se můžeme dostat až v době, kdy před námi budou „utíkat“. ‚Oumuamua, i když už má větší náskok, je ve skutečnosti snazším cílem, protože se pohybuje pomaleji. Speciální mise by mohla odstartovat i až po roce 2030, do té doby by měl být čas vše vyladit, nebo postavit/vyvinout nové rakety. Naopak Borisov současnými loděmi jako Falcon Heavy dohoníme jen obtížně. Do budoucna navíc můžeme očekávat, že budeme mít větší zkušenosti i lepší dalekohledy, takže mezihvězdné objekty zaznamenáme mnohem dříve. (A pokud k nám opravdu přilétají celkem pravidelně, příležitostí bude ještě dost.)
Samozřejmě by bylo zajímavé zjistit, že mezi jednotlivými hvězdnými soustavami se mohou šířit i složité organické molekuly. A je tu i poněkud výstřední teorie panspermie…
Pro mezihvězdný původ komety Borisov svědčí především vysoká excentricita její dráhy, která dosahuje hodnotu kolem 3.

Adam Hibberd, et al. Sending a Spacecraft to Interstellar Comet C/2019 Q4 (Borisov) arXiv:1909.06348v1 [astro-ph.EP]: arxiv.org/abs/1909.06348v1.
Zdroj: Univerze Today/Phys.org a další

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černé díry lze vážit i jinak než podle obíhajícího prachu a plynu

V poslední době se podařilo změřit hmotnosti několika obřích černých děr v centrech galaxií, tyto …

One comment

  1. Ľudstvo by už malo mať na obežnej dráhe prieskumnú raketu v zálohe. Ide aj o hrozbu, že nejaký asteroid, kométa si to môžu niekedy zamieriť na Zem s katastrofickými scenárom.
    1. V prípade zistenia takej hrozby, by mala raketa z obežnej dráhy čo najrýchlejšie štartovať na prieskum takého križiča dráhy Zeme. Je takmer iste, že k tomu dôjde, ale nikto presne nevie kedy? Ak ale nepoznáme riadne zloženie a ďalšie parametre krížiča dráhy Zeme, je veľmi ťažko vôbec niečo robiť. A to nám riadne dlho trvá, kým vôbec zostrojíme skúmajúce systémy a pošleme ich na obežnú dráhu.
    2. Technika sa ale neustále mení, napreduje. O pár rokov budú možno také rakety, technickí zastaralé. Teda taká raketa by sa mala projektovať na napríklad 5 ročnú pohotovostnú službu. A potom ju poslať na prieskum nejakej planétky, asteroidu, kométy.
    3. Poprípade by mohla byť vyslaná na prieskum telies, ktoré prilietavajú z iných hviezdnych sústav.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close