Že vám název článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí …
více »Nová studie favorizuje teorii unaveného světla před velkým třeskem
Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …
více »Podařilo se vytvořit otisk zrcadel do superfotonu
Tedy přesněji řečeno tvarovat Boseho–Einsteinův kondenzát. Tisíce světelných částic se mohou za určitých podmínek spojit do typu „superfotonů“. Vědci z Institutu aplikované fyziky (IAP) Bonnské univerzity nyní dokázali pomocí „nanoforem“ ovlivnit strukturu tohoto Boseho-Einsteinova (BEC) kondenzátu. To jim umožnilo vytvarovat světelnou skvrnu do jednoduché mřížkové struktury sestávající ze čtyř světelných …
více »Římské obléhání Masady trvalo jen pár týdnů, nikoliv několik let
Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů. …
více »Střípky: Supravodič zesílený magnetismem. Pro supravodivost hydridů by mohl být klíčový také cer
Výzkum hydridů již umožňuje supravodiče fungující za téměř pokojové teploty, pro změnu ale vyžadují obří tlak. Jak tento požadavek omezit a ideálně se dostat k materiálu supravodivému za běžných podmínek? Výzkum, který vedl Xiaojia Chen z Houstonské univerzity, se soustředil na hydridy prvků vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Průlomovým …
více »Dnešní podobu Sluneční soustavy mohla zformovat další hvězda
Nová studie naznačuje, že před miliardami let mohla velmi blízko Sluneční soustavy proletět další hvězda. V důsledku toho byly tisíce menších těles ve vnější Sluneční soustavě za oběžnou dráhou Neptunu vychýleny na vysoce skloněné oběžné dráhy kolem Slunce. Některá z těchto těles byla zřejmě také zachycena planetami Jupiter a Saturn …
více »Supravodivost: Popsali bohatý svět hydridů yttria
Výzkumníci z univerzity v Bayreuthu identifikovali nové sloučeniny yttria a vodíku, což je objev, který může mít významné důsledky pro vývoj vysokotlakých supravodičů. Již známe několik supravodivých hydridů vzácných zemin, o nichž se uvádí, že jsou supravodiči při vysokých tlacích blízko pokojové teplotě. Ve většině případů se jedná o produkty …
více »Týden na ITBiz: Patří datová centra do vesmíru?
Kvantové počítače spolupracují s magnony. Neprokázala se spojitost mezi používáním mobilů a rakovinou mozku, uvádí WHO. Patří datová centra do vesmíru? Když se uvažuje o elektrárnách na oběžné dráze, proč by se do vesmíru nemohla přesouvat i datová centra? Plán přitom zdaleka není sci-fi – alespoň v tom smyslu, že …
více »Jak staré civilizace bojovaly s vedrem
Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …
více »Proč Venuše přišla o vodu?
Venuše měla v době svého vzniku téměř stejné složení jako Země. Kdyby Země byla dokonalou koulí a veškerá voda zkapalněla, vytvořila by na povrchu vrstvu tlustou 3 kilometry; na Venuši by to však byly jen 3 centimetry. Voda je zde dnes přítomna výhradně v podobě stop páry v atmosféře – …
více »