Články

Magnony tečou ultratenkými materiály překvapivě rychleji

Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …

více »

Magnet z manganu a bismutu se obejde bez prvků vzácných zemin

Permanentní magnety používané v motorech vyžadují vysokou hustotu energie a koercivitu – schopnost magnetu udržet si současnou úroveň magnetismu, tj. odolat demagnetizaci vnějším magnetickým polem. Koercivita (odolnost) magnetů přitom často klesá s rostoucí teplotou. Výkonné permanentní magnety se dnes vyrábějí především z prvků vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. …

více »

Týden na ITBiz: Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě

periodická tabulka

Vývoz čipů z Tchaj-wanu loni sedmým rokem vzrostl. Akcie technologických firem stále dominují. Zájem o výpočetní a úložnou infrastrukturu prudce roste, v ČR ale trh padá. Nová směrnice NIS 2 se bude týkat tisíců firem 27. prosince bylo zveřejněno finální znění nové strategie pro kybernetickou bezpečnost EU, známé jako směrnice NIS …

více »

O krok blíže k jedinečné kometární misi

Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! …

více »

Na ETH zkoušejí 3D tisk šablon ze soli

Výsledkem 3D tisku ze soli může být forma, kterou lze posléze vyplnit dalšími materiály. Jednou z oblastí použití je vytváření vysoce porézních lehkých kovových komponent. Nicole Kleger a Simona Fehlmann z ETH v Curychu a jejich kolegové již dříve vytvořili na 3D tiskárně kostru ze soli, kterou vyplnili kapalným hořčíkem. …

více »

Pravěcí lidé po mléku vyrostli

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

více »

Objevili zřejmě nejstarší runový nápis

Futhark, runové abecední písmo severní části Evropy, je pravděpodobně odvozeno od latinky. Z čehož lze zase vyvodit, že by mělo vzniknout až v souvislosti s rozšiřováním římské říše na sever, ne dříve než v 1. stol. př. n. l. Ani to ale není zcela jisté, inspirací mohly být i řecké …

více »

Teorie her praví: čtyři stopky před křižovatkou je moc

Odstranit z každé čtyřproudé křižovatky jednu značku Stop by prý paradoxně zvýšilo bezpečnost řidičů. Jiasun Li z George Mason University dospěl k tomuto závěru na základě aplikování teorie her. Čtyři stopky totiž ve skutečnosti snižují potenciální náklady na nezastavení na křižovatce, protože řidič může očekávat, že ostatní uposlechnou a zastaví. …

více »

Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …

více »

Psovité šelmy Jižní Ameriky si jsou blízce příbuzné

V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, …

více »