Články

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

více »

Které chobotnice jsou nejchytřejší?

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …

více »

Magellanův proud je k Mléčné dráze mnohem blíže

Poblíž Mléčné dráhy se nachází několik trpasličích galaxií; největší z nich jsou Malé a Velké Magellanovo mračno. Obě galaxie kolem té naší obíhají a pomocí slapových sil z nich mnohem hmotnější Mléčná dráha vyrvala obrovský mrak plynu označovaný jako Magellanův proud. Nové astronomické modely vyvinuté vědci z University of Wisconsin-Madison …

více »

Lepidlo zastavující krvácení se inspirovalo svijonožci

Existuje celá řada „lepidel“, náplastí i sprejů, které mají zacelit prudce krvácející rány, ať už při chirurgických zákrocích nebo v terénních podmínkách. Klasické šití často trvá příliš dlouho a člověk by do té doby vykrvácel. Hyunwoo Yuk a Jingjing Wu z MITu, Christoph Nabzdyk z Mayo Clinic a jejich kolegové …

více »

Objevili první feromagnetický kvazikrystal

Vědci zjistili, že že v kvazikrystalech s ikosaedrickou (ikosaedr = dvacetistěn) symetrií existuje magnetický řád s dlouhým dosahem, který se pod určitou teplotou mění ve feromagnetismus. Kvazikrystaly jsou známy již od 80. let 20. století a jejich objev si vysloužil Nobelovu cenu, jejich využití však až dosud zůstávalo nejisté, protože …

více »

Terraformace Marsu může znamenat i umělé magnetické pole

(c) NASA, licence obrázku public domain

Při projektech planetárního inženýrství se nejčastěji předpokládá, že bychom na Marsu upravovali teplotu, složení/hustotu atmosféry a vlhkost. Můžeme ale po pozemském vzoru zkusit rudou planetu vybavit i magnetickým polem. Magnetické pole chrání Zemi před slunečním větrem, respektive obecně elektricky nabitými částicemi. Možná, že právě absence magnetického pole způsobila, že Mars …

více »

Tvar ragbyového míče mohou mít i atomová jádra bismutu

Přechod atomového jádra z běžného kulovitého tvaru na šišatý ragbyový míč se poprvé podařilo zjistit u jiného prvku než u rtuti. Uvádějí to vědci provádějící v CERNu experimenty na zařízení ISOLDE (generátor různých, především nestabilních/radioaktivních atomových jader). Studie byla publikována ve Physical Review Letters. Atomová jádra jsou obvykle kulovitá nebo …

více »

Magneten nabízí extrémně nízké tření

Magneten (magnetene) je dalším přírůstkem do rodiny 2D materiálů. Je tvořen z magnetitu, tedy molekul oxidu železnato-železitého Fe3O4. Ten normálně netvoří na sobě položené vrstvy jako grafit, takže připravit 2D formu není tak jednoduché. Výzkumníci University of Toronto Engineering a Rice University dokázali materiál podélně nařezat pomocí vysokofrekvenčních zvukových vln. …

více »

Proč jsou některé planetky poseté kameny?

Vědci se domnívali, že planetka Bennu má povrch připomínající písečnou pláž, kde dominuje jemný písek a drobné oblázky, což by bylo ideální pro odběr vzorků. Díky pozorováním pozemskými teleskopy se zdálo, že se tu nachází rozlehlé oblasti jemnozrnného materiálu (jemnozrnného regolitu), přičemž rozměry jeho části byly menší než pár centimetrů. …

více »