Sciencemag.cz
Doporučujeme
Statiny se už zhruba 30 let používají ke snižování hladiny cholesterolu, čímž zabránily infarktům a mrtvicím u desítek milionů lidí (respektive asi spíš tato selhání oddálily). Některé výzkumy naznačují, že tyto léky mohou mít ještě další přínosy, včetně vlivu na duševní zdraví. Nová studie to potvrzuje, alespoň do určité míry.
Výzkumníci (hlavní autorka Amy L. Gillespie z Oxfordské univerzity) prováděli studii v době vrcholící pandemie SARS-CoV-2, kdy byla celosvětově zvýšená hladina stresu a výskyt psychických poruch prudce vzrostl.
Více než 2 000 účastníků studie ve Velké Británii zaznamenalo informace o svých aktuálních psychiatrických příznacích, lécích a dalších faktorech životního stylu. Plnili také kognitivní testy, které měly měřit paměť a sledovat zpracování emocí, jež souvisejí s náchylností k depresi. Jeden z úkolů vyžadoval, aby účastníci identifikovali emoční výrazy tváří, které zobrazovaly různé stupně strachu, štěstí, smutku, znechucení nebo hněvu.
Výsledek: účastníci užívající statiny méně často ve tvářích rozpoznávali hněv nebo strach a výraz častěji označovali za pozitivní, což naznačuje, že u nich došlo ke snížení „negativního emočního zkreslení“ (termín dle studie, viz dále v poznámkách).
Závěr tedy zní, že užívání léků na bázi statinů je spojeno s významně nižší mírou negativního emočního zkreslení při interpretaci výrazů tváře; u jiných léků pro obdobnou skupinu pacientů, např. u léků na krevní tlak, nebyl podobný efekt pozorován. Má tedy smysl dále zkoumat možné využití statinů i v roli léků na depresi. Mechanismus účinku ovšem jasný není: snad by statiny mohly fungovat přes potlačování zánětů, které poškozují i fungování mozku.
Amy L. Gillespie et al, Associations between statin use and negative affective bias during COVID-19: an observational, longitudinal UK study investigating depression vulnerability, Biological Psychiatry (2022). DOI: 10.1016/j.biopsych.2022.03.009
Zdroj: Elsevier / MedicalXpress.com
Poznámky PH: Zcela subjektivně, proč by „emoční zkreslení“ při posuzování výrazu tváře mělo být negativní? Vůči čemu, kdo stanoví etalon? Neměli spíše ostatní „pozitivní emoční zkreslení“? Aneb je žádoucí si myslet, že bez ohledu na realitu se na mě všichni usmívají? (To asi nebude zrovna bezpečná strategie, když nic jiného.) Dokonce ani vliv na vlastní stav není jednoznačný (z usmívajících se lidí se člověku může dělat špatně, nebo to může ještě zhoršit jeho vlastní pocit selhání, „všichni takto, jenom já“…). Jinak řečeno, skutečně to celé může odpovídat tomu, že statiny fungují antidepresivně, ale chtělo by to posoudit spíše jiným testem, než je hodnocení výrazů tváří.
Za další, ono viz role inzulinu proti neurodegenerativních chorobám. Věci jako Alzheimerova porucha, deprese a na druhé straně vysoký tlak/cholesterol/diabetes mohou sdílet nějaké společné mechanismy, právě třeba ty související se záněty (což navíc pak může mít spojitost nejen s kardiovaskulárními, ale i onkologickými onemocněními).
Viz také: Inzulínem lze předcházet i neurodegenerativních chorobám a demencím
Cholesterol je cévní lepidlo, které se aktivuje při poškození cévní stěny. HDL je systolický, LDL diastolický. Dokud lékařská věda nepochopí podstatu problému, kterou je poškozování cévní stěny, bude neustále vymýšlet blokátory a „spalovače“ cholesterolu pomoci chemofarmak, jakým jsou i statiny, místo aby účinně bránila narušení cevní stěny v hlavních cévních větvích, tj. aby posilovala přirozenou metabolizaci homocysteinu. Nedostatek kyseliny listové B9 je fatální příčinou důsledků hypertrofie homocysteinu v lidském organismu. Tahle kyselina se pak chová jako virus, který má ostatně také nízké Ph.