Články

Navrhli 3 nové způsoby lovu temné hmoty

Supravodivé detektory, atomové hodiny u Slunce, změna fyzikálních konstant, temné fotony a částice s nábojem oproti elektronu setinovým. Přehlídka exotické fyziky. Na americkém NISTu přišli hned se třemi nápady, jak detekovat temnou hmotu. První metoda je založena na použití supravodičů. Vědci zvolili nanodrátky ze silicidu wolframu; tato sloučenina je za …

Read More »

Psi stres člověka opravdu cítí

Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …

Read More »

Objevili materiál s tvarovou pamětí i na bázi keramiky

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Read More »

Na planině Nazca objevili 168 nových geoglyfů

Kresby, respektive rytiny v povrchu na peruánské planině Nazca, představují jednu z nejznámějších archeologických památek. Japonská Yamagata University nyní vydala tiskovou zprávu o nových výsledcích terénních výzkumů provedených s využitím leteckého snímkování a dronů. Výzkum probíhal od června 2019 do února 2020, výsledky však byly publikovány až nyní. Objeveno bylo …

Read More »

Dokázali přesně manipulovat se skyrmiony

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

Read More »

Priony iniciují vznik toxického huntingtinu

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

Read More »

Nový bakalářský program Science na Univerzitě Karlově propojuje přírodovědecké disciplíny. Vyučován bude v angličtině

Zajímá vás věda a nejste zatím úplně rozhodnutí, kterou z přírodovědeckých disciplín si zvolit? Právě pro Vás je možná obor s názvem “Science”, který bude od akademického roku 2023/24 na Univerzitě Karlově (PřF UK + MFF UK). Přihlášku do programu lze podat do konce února 2023. Vznik oboru reaguje na …

Read More »