Články

Superionický led může za neobvyklé magnetické pole Uranu a Neptunu

periodická tabulka

Existenci superionického (superiontového) ledu předpokládáme v nitru velkých planet a podařilo se ho připravit za extrémních laboratorních podmínek i na Zemi. Tato kašovitá forma existující za vysokých teplot a tlaků je elektricky vodivá, protože protony (vodíková jádra) zde nejsou pevně vázány k atomům kyslíku. Z téhož důvodu předpokládáme, že superionický …

více »

RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?

Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …

více »

Přesně změřili poločas rozpadu neutronu

Neutron mimo atomové jádro není stabilní, má střední dobu života jen asi 15 minut. Existují dvě hlavní metody, jimiž se doba života neutronu měří; takto získané výsledky se od sebe liší až o 15 s, což je samozřejmě hodně (hlavně relativně vzhledem k samotnému poločasu). Ony dvě techniky jsou „kontejner“ …

více »

Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly

Měla před 4 miliardami let namále i Země? Dnes většinou předpokládáme, že Venuše se v minulosti více podobala Zemi a na jejím povrchu existovaly oceány kapalné vody umožňující i existenci života pozemského typu. Různé modely se ovšem podstatně liší v tom, zda se prostředí změnilo na pekelný skleník už před …

více »

Lidé obětovaní v Tiahuanacu pocházeli až z Amazonie

Tiahuanaco (Tiwanaku) představuje fascinující civilizaci. Rozvaliny města se nacházejí nedaleko jezera Titicaca v nadmořském výšce téměř 4 000 metrů. Samotné město vzniklo někdy na počátku letopočtu, kultura vzkvétala a expandovala zhruba v 6.-11. století. Neznáme její vztah k říši Inků ani ke státním útvarům Aymarů později existujícím v této oblasti …

více »

Nylon vyráběný bez zinkového katalyzátoru

Nylon typu 6-6 (polyamid 6.6) má řadu výhodných vlastností, je pevný, trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Problém je, že při jeho výrobě se používá jako katalyzátor zinek, jehož zásoby se rychle ztenčují – podle některých odhadů ho zbývá tak na půl století až století. Zinek funguje jako katalyzátor a …

více »

Slepí chápou barvy stejně jako vidící

Jak slepí lidé rozumí barvám? Od filozofa Johna Locka se táhne přesvědčení, že maximálně mohou podle zvnějšku dodané znalosti přiřadit nějakému předmětu nějakou barvu („banán je žlutý“), ale nedojdou ke skutečnému pochopení, tj. budou mít s barvami spojené jiné asociace, budou jinak přiřazovat barvy neznámým předmětům, jinak barvy vysvětlovat apod. …

více »

Nejchytřejší psi se naučí za týden až 12 nových slov

12 nových slov za týden, a pes si je pak zapamatuje nejméně na 2 měsíce. Nejde přitom o povely, ale skutečně o „názvy“ – přiřazení hraček a jejich názvů. Takové jsou výsledky ze stále probíhající série experimentů Genius Dog Challenge, jejíž popularitu značně zvýšily sociální sítě. Jinak se ale jedná …

více »

Záhadné rádiové vlny z centra Galaxie vydává zřejmě objekt dosud neznámého typu

Astronomové zachytili nezvyklý signál pocházející z centra Mléčné dráhy. Rádiové vlny neodpovídají žádnému v současnosti známému vzoru proměnného rádiového zdroje a mohly by naznačovat existenci nové třídy hvězdných objektů. Objekt ASKAP J173608.2-321635 zjasňuje, pohasíná až k neviditelnosti a pak se objevuje znovu, uvádí studie v Astrophysical Journal. „Nejpodivnější vlastností tohoto …

více »