Reakce ROO + OH → ROOOH (atomy kyslíku červeně). Credit: University of Copenhagen

V atmosféře poprvé detekovali trioxid

V zemské atmosféře poprvé objevili novou třídu extrémně reaktivních sloučenin. Vědci z Kodaňské univerzity, Leibniz Institute for Tropospheric Research a California Institute of Technology zdokumentovali vznik tzv. trioxidů. Tyto molekuly mohou mít dopad na globální klima i lidské zdraví.
Trioxidy jsou dalším stupněm peroxidů. A to ne ve smyslu superoxidů (kde má pak skupina O2 oxidační číslo -1, takže třeba superoxid draslíku, KO2; ještě o krok dál jdou ozonidy, kdy náboj -1 má skupina O3), ale v tom smyslu, že na sebe navázané atomy kyslíku jsou hned 3. Obecně mají tedy trioxidy vzorec ROOOR. O existenci těchto molekul se spekuloval již dříve, ale až dosud chyběl jednoznačný důkaz. Trioxidy jsou pochopitelně ještě reaktivnější než peroxidy, fungují jako velmi silné oxidační činidlo a rozkládají se i samy o sobě.
Autoři výzkumu konkrétně detekovali hydrotrioxidy, tj. sloučeniny HOOOR. Dále prokázali, že hydrotrioxidy vznikají při atmosférickém rozkladu několika známých a plošně produkovaných látek, včetně isoprenu a dimethylsulfidu. Kupodivu se zjistilo, že hydrotrioxidy jsou relativně stabilní (poznámka: proč potom jejich detekce trvala tak dlouho?), životnost těchto molekul se pohybuje v řádu minut až hodin. To znamená, že než se rozpadnou samy od sebe, mohou stihnout zreagovat i s mnoha dalšími sloučeninami. Zřejmě dokážou pronikat i do aerosolů a lidé je tedy potenciálně mohou i vdechovat, včetně produktů jejich reakcí. Mohlo by to mít i nějaké negativní zdravotní dopady, to je však třeba teprve prozkoumat.
Aerosoly také ovlivňují klima, i když zrovna tento vliv se v klimatických modelech zachycuje obtížně; aerosoly záření pohlcují i dále odrážejí, přispívají ke vzniku mraků atd. Hydrotrioxidy by podle předběžného názoru autorů studie zřejmě mohly hrát roli zejména v tom, jaké množství aerosolů se v atmosféře tvoří.

Torsten Berndt et al, Hydrotrioxide (ROOOH) formation in the atmosphere, Science (2022). DOI: 10.1126/science.abn6012. www.science.org/doi/10.1126/science.abn6012
Zdroj: University of Copenhagen / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close